Ne nadarmo se říká, že až s dětmi si člověk opravdu uvědomí, jak ten čas strašně rychle letí. Už je to šest krásných měsíců, co s námi sdílí domácnost náš malý člověk. Tak mu totiž někdy říkáme. Je až neuvěřitelné, jak moc nám někdy příjde, že je to takový malý dospělý. Občas na něm dokonce pozorujeme, jak je nám ve spoustě věcí podobný. Že to není možné? Ale je! Anebo si to aspoň chceme myslet. To nás baví. Continue reading „Šest měsíců radosti“
Léto je bezpochyby moje nejoblíbenější roční období. Dnes začíná podzim a tak je na čase zrekapitulovat, co všechno jsme během léta zažili. A že toho bylo! Každý rok se na něj strašně těším, ale bohužel vždycky uteče šíleně rychle. Těším se na naše výročí, na moje narozeniny, na dovolenou a výlety, prodloužené víkendy, na hezké počasí, večerní procházky, a letos taky na svatbu mojí mladší sestry. Je toho spousta. Nejvíc jsem se ale těšila na všechny ty zážitky s miminkem, na první cestování, na všechno, co se za léto naučí a čím nás překvapí. Je však i řada věcí, které jsem v létě vůbec nestihla. Continue reading „Vzpomínka na léto“
Je to docela nedávno, co jsem psala článek o tom, jak mi dělá problémy vzdálit se z domu od miminka a ještě si to venku užít. Sice jsem občas někam vyrazila, ale hned myslela na to, jak už budu zase doma. Mateřství si neskutečně užívám a těším se z každého dne. Proto jsem dlouho nechápala, proč bych se měla vzdalovat od miminka, když je mi s ním tak dobře. Už ale vím, že i maminky potřebují pauzu a nechat se někým hýčkat. Na chvíli vypnout a odreagovat se. Člověk se pak hned cítí lépe. Nehledě na to, že někdy je fajn vyměnit pyžamo za pořádný outfit. Chcete vědět co nejvíc pomáhá mně? Continue reading „I maminky potřebují pauzu“
S kojením se už nějaký ten pátek blížím do finále a tak jsem se rozhodla sepsat moje pocity, zkušenosti a třeba nalomit někoho, kdo kojit nechce. O někom totiž vím a doufám, že si to přečte. Kojení je dost diskutované téma. Někdy je lepší se do debat ohledně kojení raději nepouštět, ale přesto to udělám. Ještě nedávno jsem zastávala názor, že kojení je nutnost a nedovedla si představit, jak by si to někdo mohl třeba i užívat. Můj negativní pohled se nezměnil ani během těhotenství. Přispělo k němu zase pár nevyžádaných rad z okolí, jak to strašně bolí, jak to změní prsa a tak podobně. Neuměla jsem si představit, jak kojím na veřejnosti. Nechápala jsem matky, které se rozhodnou kojit děti starší šesti měsíců (nebo prostě děti, které sedí a mají zuby). Natož třeba chodící dítě, které samo přiběhne a volá mléko, mléko. Tohle asi nepochopím nikdy, ale dnes už vím, že kojení je dar a je třeba si ho vážit. Continue reading „Kojím, kojíš, kojíme“
Už je to pár dní, co jsme prožili naši první dovolenou s miminkem v Chorvatsku. Jsem plná dojmů a radosti, ale i malého zklamání, že jsme nezůstali déle. Kdybych věděla, jaká to bude s miminkem pohoda, tak bych určitě chtěla strávit u moře minimálně týden. Hotel Laguna Parentium, ve kterém jsme byli ubytovaní, je nejžádanější široko daleko a je potřeba si udělat rezervaci minimálně půl roku dopředu. No jo, ale v lednu jsme sotva tušili, jaké budeme mít dítě. Pročítala jsem různé diskuze a ptala se známých, jaké to je cestovat s ani ne půlročním kojencem. Pár lidí mi řeklo, že to je v pohodě, že miminka se přizpůsobí, takže to nás motivovalo, abychom hotel zamluvili, ale na druhou stranu jsem si i vyslechla, jak je to náročné, že ve finále si to ani neužijeme, že to mimino akorát rozhodí, a tak jsme pro jistotu objednali jen čtyři noci. Samozřejmě to bylo nakonec celé jinak. Místy jsem ani nevěděla, že tam to mimino máme. Continue reading „Miminko poprvé u moře“
By continuing to use the site, you agree to the use of cookies. more information
The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.
