batole u moře

Jak pohodlně cestovat s batoletem k moři

Před pár týdny jsme se vrátili z prosluněného Chorvatska. Přestože jsem plánovala jet úplně jinam, byla to skvělá dovolená, kterou jsme si všichni moc užili. Chtěla jsem na písčité pláže někde v Řecku, kde si malý bude hrát s bábovičkami. Jenže po několika dlouhých týdnech hledání vhodného hotelu, který by nám po všech stránkách vyhovoval, jsem se nakonec rozhodla, že vsadíme na jistotu a pojedeme tam, kde to velmi důvěrně známe. Do Puly, kde jsem jako malá s rodiči byla více než dvacetkrát. Čím víc jsem v myšlenkách opouštěla bílý písek, tím jistější jsem si byla, že tohle bude prostě ta nejlepší možná volba. Continue reading „Jak pohodlně cestovat s batoletem k moři“

Mezingen

Jak zvládlo naše batole nákupy v Metzingenu

Pamatujete si loňský článek o tom, jak jsme strávili poprvé nákupy v Metzingenu ve třech? To spokojené miminko, které mělo tehdy 5 měsíců a celou dobu se jen vozilo v kočárku, spinkalo několikrát denně a pak mi ochotně zapózovalo při západu slunce? Veselý v náručí, obklopený budovami obchodních domů Gucci, Missony a Tod’s. Nenechte se zmást, stále je to náš malý nákupní parťák, ale tentokrát už to zcela zalité sluncem nebylo a vypadalo to spíš nějak takto.  Continue reading „Jak zvládlo naše batole nákupy v Metzingenu“

Dubnový výlet do Vysokých Tater – část 2.

Dnes mám pro vás druhou část z našeho dubnového výletu do Vysokých Tater. Jak jsem psala v minulém článku zde, strávili jsme zase po delší době pár dní v pěkném hotelu. Už se vám někdy stalo, že jste měli hotel skoro jen pro sebe? Těžko říct, zda to bylo tím, že jsme jeli od neděle do úterý, anebo sezónou, každopádně v hotelu skoro nikdo nebyl. Pár lidí bylo ve wellness, ale na snídaních i u večeře bylo pusto a prázdno. Jen jednou tam s námi seděl ještě jeden pár. Na tu chvíli to bylo fajn, ale být tam třeba týden, asi bych z toho pak měla pěkně divný pocit. Druhý den jsme ale v hotelu moc nepobyli. Continue reading „Dubnový výlet do Vysokých Tater – část 2.“

Dubnový výlet do Vysokých Tater – část 1.

Po dlouhé době jsme vyrazili na dovolenou, tedy spíš na takový prodloužený víkend po víkendu, na úchvatné místo, kde jsem byla naposledy jako malá s rodiči. Do velkolepých Vysokých Tater a já mám tolik fotek, které bych vám chtěla ukázat, že jsem se rozhodla, že tentokrát bude mít článek dvě části. Tu první věnuji hotelu a taky vám ukážu, jak se dá užít wellness, když máte batole. A ta druhá bude z našeho výletu na Štrbské pleso, které jak jsem zjistila, si z dětství vůbec nepamatuji a přitom jsme tehdy bydleli přímo u něj.  Continue reading „Dubnový výlet do Vysokých Tater – část 1.“

Nákupy v Ingolstadt Village

Nedávno jsem měla víkend celý jen a jen pro sebe. Kluci odjeli už v pátek k rodině na Slovensko a já si mohla po dlouhé době dopřát zasloužený relax. Potřebovala jsem vypnout, přeladit na jinou vlnu a užít si to také mimo domov. Delší dobu jsme s kamarádkou plánovaly, že se vypravíme někam na nákupy a já nikdy nebyla v Ingolstadtu a docela mě to tam lákalo. Manžela bych tam nedostala, protože to prostě není Metzingen, a já na rozdíl od něj občas nakupuji i v jiných obchodech než jen u Bosse. Kdo by se tam rád podíval, ale neví co má čekat, tak čtěte dál, trošku vás provedu.  Continue reading „Nákupy v Ingolstadt Village“

S miminkem autem do Londýna

Nedávno jsme se vrátili z Londýna. Všichni se strašně divili, když jsme jim řekli, že tam pojedeme autem. Chápu, že většina lidí si něco takového jen těžko umí představit. Musím říct, že pohodlné a rychlé auto je základ. Komu dítě hůř snáší delší cesty, také asi raději poletí. My máme hodně natrénováno, ale i tak jsme to dlouho zvažovali. Ano, letadlem jste tam raz dva, ale autem jste pánem svého času, můžete si s sebou vzít hromadu věcí nejen tam, ale hlavně zpátky. A co pro nás bylo nejpodstatnější, chtěli jsme tam prostě ten náš kočárek. Ten prostě do Londýna patří. Vím jak se k věcem na letišti chovají a nemyslím si, že by to přežil. Otázka, jestli by nám ho vůbec odbavili.  Continue reading „S miminkem autem do Londýna“

Poreč

Miminko poprvé u moře

Už je to pár dní, co jsme prožili naši první dovolenou s miminkem v Chorvatsku. Jsem plná dojmů a radosti, ale i malého zklamání, že jsme nezůstali déle. Kdybych věděla, jaká to bude s miminkem pohoda, tak bych určitě chtěla strávit u moře minimálně týden. Hotel Laguna Parentium, ve kterém jsme byli ubytovaní, je nejžádanější široko daleko a je potřeba si udělat rezervaci minimálně půl roku dopředu. No jo, ale v lednu jsme sotva tušili, jaké budeme mít dítě. Pročítala jsem různé diskuze a ptala se známých, jaké to je cestovat s ani ne půlročním kojencem. Pár lidí mi řeklo, že to je v pohodě, že miminka se přizpůsobí, takže to nás motivovalo, abychom hotel zamluvili, ale na druhou stranu jsem si i vyslechla, jak je to náročné, že ve finále si to ani neužijeme, že to mimino akorát rozhodí, a tak jsme pro jistotu objednali jen čtyři noci. Samozřejmě to bylo nakonec celé jinak. Místy jsem ani nevěděla, že tam to mimino máme.  Continue reading „Miminko poprvé u moře“

Na skok do Budapešti

O výletě do Budapešti jsem uvažovala již delší dobu. Jako malá jsem tam prý s rodiči jezdívala docela často, ale bohužel si z toho nic nepamatuji. Slyšela jsem, že je dost podobná Praze a podle toho, co jsem viděla, to je pravda, i když Praha je krásnější. Té se nic nevyrovná. Nedávno jsme navštívili manželovy rodiče na Slovensku, a tak se výlet na skok do Budapešti sám nabízel. Nejsem bohužel z těch, kteří by si ráno přivstali, jediná výjimka je Metzingen, o kterém jsem psala v jednom z posledních článků zde. Vyjeli jsme nakonec až před polednem a nebylo tedy tolik času, abychom si všechno důkladně prošli. Navíc bylo strašné vedro, takže chodit celý den po městě by stejně nebylo dobré. Už teď ale vím, že se tam brzy zase vrátíme a hodláme toho prozkoumat mnohem víc.  Continue reading „Na skok do Budapešti“

outlet

Poprvé do Metzingenu ve třech

Je jen jedno místo na světě, kvůli kterému jsme ochotní vstávat uprostřed noci, cestovat přes 500 kilometrů daleko od domova a dva dny tam nakupovat od rána do večera až do padnutí. Mluvím o Metzingenu. Malebném městečku blízko Stuttgartu, kam už několik let jezdíme párkrát do roka a kam se vždycky strašně těším. Není to jen o nákupech. Beru ten výlet jako takové naše rande. Máme tam oblíbenou restauraci Olio e Pane, kde už nás znají a kam pravidelně chodíme. Jídlo tam nemá konkurenci. Pokud zrovna narazíte na sezónní speciality, máte o výběr postaráno. Jinak mám vždycky dilema co si objednat, protože všechno chutná božsky. K tomu sklenka vychlazeného růžového Zinfandelu a nic víc neprotřebujete. Všude okolo je taková pohodová atmosféra. Mezi obchody protéká potok, všude je spousta zeleně, hotová idylka. Člověk se tam mentálně naprosto dokonale zregeneruje.  Continue reading „Poprvé do Metzingenu ve třech“