Chřestová polévka

Polévka z pečeného květáku a chřestu

Chřestová sezóna je sice téměř u konce, ale stále se dá sehnat krásně křupavý bílý i zelený chřest. O tom, že chřest patří nutričně mezi hvězdy zeleniny, není pochyb. Je plný vitamínů, bílkovin, vlákniny a je lehce stravitelný. Zelený chřest vařím doma velmi často, používám ho hlavně do rizota, které si Zolinko nedávno hodně oblíbil, anebo ho dělám jen tak na páře, to mi pak jí jeden za druhým. Ani nevím, kdy jsem jedla poprvé polévku z bílého chřestu, ale vím přesně, kdy jsem měla tu nejlepší na světě. Tu mi tenkrát uvařil manžel a přinesl do nemocnice, kde jsem týden ležela po operaci a ještě dnes si vybavím její chuť.  Continue reading „Polévka z pečeného květáku a chřestu“

Jsem dojatá

Poslední dny mě dojímá snad všechno. Jakoby se mi vrátily těhotenské hormony (ne, nejsem těhotná). Například před měsícem si tak sedím po plavání v dětském koutku a pozoruji Zolinka jak si tam hezky hraje. Najednou se postavil a vydal zcela nečekaně do prostoru směrem ke mně. A aby toho nebylo málo, tak u toho navíc začal to jeho roztomilé mama, mama. Já okamžitě oči navrh hlavy, aby si nikdo nevšiml, že se mi právě zalily slzami. On chodí!  Continue reading „Jsem dojatá“

Dubnový výlet do Vysokých Tater – část 2.

Dnes mám pro vás druhou část z našeho dubnového výletu do Vysokých Tater. Jak jsem psala v minulém článku zde, strávili jsme zase po delší době pár dní v pěkném hotelu. Už se vám někdy stalo, že jste měli hotel skoro jen pro sebe? Těžko říct, zda to bylo tím, že jsme jeli od neděle do úterý, anebo sezónou, každopádně v hotelu skoro nikdo nebyl. Pár lidí bylo ve wellness, ale na snídaních i u večeře bylo pusto a prázdno. Jen jednou tam s námi seděl ještě jeden pár. Na tu chvíli to bylo fajn, ale být tam třeba týden, asi bych z toho pak měla pěkně divný pocit. Druhý den jsme ale v hotelu moc nepobyli. Continue reading „Dubnový výlet do Vysokých Tater – část 2.“

Proč jsem si zamilovala kočárek BMW Maclaren

Máme doma nový kočárek. Kdo mě nějakou chvíli sleduje, tak ví, jak pro mě bylo těžké rozloučit se s Inglesinou. To byl prostě pan kočár, který se ke mně hodil. Všechny ostatní kočárky se mi zkrátka nelíbí a to bohužel platí i pro golfky. Naštěstí jsem si už dávno před narozením Zolinka zamilovala parádní golfové hole BMW Maclaren, s kterými se cítím dobře a malý si užívá radost z jízdy. Vlastně to byla spíš náhoda a mám pocit, že jsem je měla vybrané ještě dřív než Inglesinu. To jsme se tak jednou před lety motali po showroomu BMW a najednou vidím kočárek, o kterém jsem hned věděla, že ten jednou chci. Jenže to bych ani nebyla já, aby pak po něm nebylo trochu pátrání.  Continue reading „Proč jsem si zamilovala kočárek BMW Maclaren“

Hledá se nejzajímavější MAMAblog roku 2017

Rok se s rokem sešel a já mám velkou radost, že i letos byl můj blog nominován v kategorii Lifestyle v anketě MAMAblog roku 2017. Chci především poděkovat Vám čtenářům, za to, že tu se mnou jste, že mě podporujete svými pozitivními ohlasy, blog rádi čtete, baví Vás a inspiruje. Na počátku jsem si nikdy nepomyslela, že nakonec ujdu takový kus cesty. Jsem ráda, že po ní jdete se mnou a jste to Vy, kvůli komu má moje psaní smysl a motivuje mě dál na sobě pracovat. Pokud jsem to právě já, kdo patří mezi Vaše oblíbené blogerky, budu vděčná za každý hlas, který mi pošlete. Continue reading „Hledá se nejzajímavější MAMAblog roku 2017“

Dubnový výlet do Vysokých Tater – část 1.

Po dlouhé době jsme vyrazili na dovolenou, tedy spíš na takový prodloužený víkend po víkendu, na úchvatné místo, kde jsem byla naposledy jako malá s rodiči. Do velkolepých Vysokých Tater a já mám tolik fotek, které bych vám chtěla ukázat, že jsem se rozhodla, že tentokrát bude mít článek dvě části. Tu první věnuji hotelu a taky vám ukážu, jak se dá užít wellness, když máte batole. A ta druhá bude z našeho výletu na Štrbské pleso, které jak jsem zjistila, si z dětství vůbec nepamatuji a přitom jsme tehdy bydleli přímo u něj.  Continue reading „Dubnový výlet do Vysokých Tater – část 1.“

Loučení s Inglesinou

Kdo by to byl řekl, že nám tento kočárek vydrží více než rok. Malý se do něj stále krásně vleze, ale pokud neusne hned při výjezdu, tak se v něm začne všemožně točit, sedat si a chce prostě koukat ven. Bez šráků, které k němu nejsou, je to už taková sázka do loterie. Nicméně ještě včera jsem s ním kočárkovala. Pokaždé si ale říkám, že je to možná poslední jízda. Strašně nerada se s tímto kočárkem loučím, protože se mi s ním dobře jezdilo, předčil všechna moje očekávání a bude mi vážně chybět.  Continue reading „Loučení s Inglesinou“

Nákupy v Ingolstadt Village

Nedávno jsem měla víkend celý jen a jen pro sebe. Kluci odjeli už v pátek k rodině na Slovensko a já si mohla po dlouhé době dopřát zasloužený relax. Potřebovala jsem vypnout, přeladit na jinou vlnu a užít si to také mimo domov. Delší dobu jsme s kamarádkou plánovaly, že se vypravíme někam na nákupy a já nikdy nebyla v Ingolstadtu a docela mě to tam lákalo. Manžela bych tam nedostala, protože to prostě není Metzingen, a já na rozdíl od něj občas nakupuji i v jiných obchodech než jen u Bosse. Kdo by se tam rád podíval, ale neví co má čekat, tak čtěte dál, trošku vás provedu.  Continue reading „Nákupy v Ingolstadt Village“

Příkrmy Ella’s Kitchen

Každý chce pro své dítě jen to nejlepší a přesně to chtěl i jeden táta, kterého inspirovala jeho dcera Ella, aby vytvořil bio příkrmy, které budou děti milovat. Aby měly k jídlu hezký vztah, jedly víc zeleniny a ukázal jim, že zdravé jídlo může být i zábavné, chutné a cool. Přesně takové jsou příkrmy Ella’s Kitchen, které mě na první pohled upoutaly originálním designem a vtipnými názvy. Prostě něco jiného, než jsem do té doby viděla. Poprvé jsem je objevila v Londýně. Samozřejmě bych raději vařila, ale náš malý gurmán na to má jiný názor.  Continue reading „Příkrmy Ella’s Kitchen“

První botičky

První krůčky jsou v životě dítěte snad největším milníkem. A pro mě je tento moment zároveň i největší otázkou, a to jaké vybrat první botičky, aby splňovaly všechny normy, respektovaly zdravý vývoj nožky a samozřejmě, aby i dobře vypadaly. Dávno nám Zolinko vyrostl z prvních kočárkových botiček a už mu nejsou ani Lodger capáčky, které nosil od podzimu do jara, a na které nedám absolutně dopustit. Zvažovala jsem, že mu koupím nové, ale je na čase začít nosit opravdové boty, protože zrovna na Velikonoce nás překvapil svými prvními samostatnými krůčky.  Continue reading „První botičky“