Je tu přesně ta část roku, kdy se to na sociálních sítích hemží návody, jak si vytvořit tu správnou strategii na úspěšný rok, jak nastavit cíle, vize, sestavit nástěnky snů a co si odříkávat za afirmace, aby to letos konečně všechno klaplo. Když ne teď, tak kdy!? A já v tom vidím jen ohromný tlak a stres podmíněný strachem, že když se do toho teď nepustíte, ujede vám vlak. Myslím, že za poslední roky jsme toho strachu měli až až. Chci vás v tomto článku inspirovat k tomu, abyste si letos ten rok naplánovali ne podle nějakých cvičení a pak to dali do šuplíku a zapomněli na to, ale osvojili si řadu principů, kterými se můžete řídit po celý rok a které budou vaším kompasem v jakékoliv situaci.

Dnes mám pro vás 7 principů, jak na ta předsevzetí tak trochu jinak. Tak, aby byly opravdu vaše a v souladu s vaší vnitřní pravdou. Abyste nemuseli stále dokola hledat novou motivaci.

Nic totiž neživí vnitřního kritika víc, než když se vzdalujete sami od sebe a podlehnete tomu, co by se mělo, jak to dělají ostatní a začnete se srovnávat. To vás vede ještě do většího tlaku a pak není divu, že euforii střídá zklamání. Už v únoru většina předsevzetí končí a sny se odkládají na neurčito.

Já jsem velmi plánovací a každý rok jsem si sepisovala cíle, pečlivě zodpovídala otázky o tom, kde chci na konci roku být, jak se u toho chci cítit a všechny tyhle návody jsou v pořádku, jenže mají i svoje ale. Určitě doporučuji si takovým osobním auditem projít. Návod najdete v tomto článku – Jak si nastavit cíle.

Zhodnotit uplynulý rok a dosavadní úspěchy je bránou k dalším úspěchům a dobrému pocitu.

Když se jen někam ženete a nezvědomíte si to, co už máte a co jste dokázali, tak se vlastně pořád jen někam honíte.

Moje plány v dřívějších letech postrádaly několik dost zásadních principů a tím se z nich stávaly jen další položky na to-do listu, které jsem přehazovala sem a tam a na konci roku si povzdychla a přepsala si je zase do toho dalšího. Ono totiž není vůbec problém něco si vymyslet, vyrobit si nástěnku snů a seřadit si do boxíků co všechno bychom chtěli v tom roce zvládnout, vytvořit a realizovat.

Problém je, že to tvoříme ovlivnění podvědomými programy, které si neseme už od dětství, naším vnitřním kritikem, souborem limitujících přesvědčení a vzorci chování a myšlení. Když pak přijdou sebemenší překážky, chybí vám energie, zdroje, odolnost, a zjistíte, že nemáte kapacitu a sílu to dotáhnout. Začnou vás vláčet pochybnosti, strachy a nejistoty a to je ten důvod, proč pak předsevzetí nevyjdou. Ne disciplína, ne perfektně vymyšlený plán. Ale vy sami si pak stojíte v cestě. V tom případě vám pak ani sebelepší strategie nepomůže.

Mně nejvíc v životě obohatila diagnóza rakoviny, protože jsem díky ní našla znovu samu sebe a tím se mi přeskládaly priority. O mém příběhu si můžete přečíst zde. Na některé věci se už nedokážu dívat stejně. A naopak na spoustu věcí se dívám v němém úžasu, dokážu úplně jinak vnímat kouzlo a zázrak života. A toto pak promítám do všeho, co dělám. Chci už dělat jen věci, které mě naplňují a dávají smysl. Večer ulehám s pocitem, že to byl krásně a smysluplně prožitý den a když se něco nevedlo podle představ, nevadí, i tak to může být. Jsem se sebou v míru. Dřív jsem spíš chodila spát s myšlenkou, co potřebuji druhý den stihnout.

Letos jsem plánovala jinak a cítím každou buňkou těla, že to bude úspěšný rok.

Přestala jsem řešit, jak to dělají ostatní a našla jsem svoji vlastní cestu a sestavila si plán, který vychází z mojí vnitřní pravdy. Dost tomu pomohlo, že jsem celý minulý rok měla hodně prostoru být sama se sebou a svými myšlenkami.

Zde je 7 principů, kterými se řídím a které vám pomohou najít si tu svoji cestu k cílům.

1. Poznejte sami sebe, své strachy, nefunkční vzorce a porozumějte tomu, co vás vlastně svádí z cesty.

Rozhodně můžete mít cokoliv si přejete, ale ne na základě toho, jak fungujete dnes. Prozkoumejte své vzorce myšlení. Nevěřte každé své myšlence. Strach je často jen maskovaná touha. A taky váš obranný mechanismus. Nese vám zprávu. Začněte si klást lepší otázky. Buďte zvídaví.

2. Důvěřujte sobě i procesu. Vykročte s důvěrou v život a vše po cestě berte jako zpětnou vazbu.

Život je nejlepší učitel. Let it go, let it go… znáte tu písničku z Frozen? Když nelpíte, tak se přirozeně uvolníte. Vlastně není možné se něčeho držet. Prožitek ani aktivita nemá přesný konec ani začátek. Je to nehmotné a přesto se tak strašně držíme nějakých představ o sobě a o světě a tím vytváříme jen frustraci a zklamání. Pusťte to. Když to nevyjde, vyjde něco jiného a lepšího.

3. Pečujte o svoji energii a soustřeďte se jen na to, za čím jdete. A ujistěte se, že je to to, co skutečně chcete vy.

Energie je vaše životní vitalita. Je třeba o ni pečovat a chránit ji. Bude vám sloužit právě v těch chvílích, kdy půjdete vstříc svým cílům, mimo komfortní zónu, kdy bude potřeba budovat odolnost a rozšiřovat kapacitu pro úspěch. Nepodceňujte péči o tělo. Bez těla toho moc nezvládnete. Naučte se pracovat se svými emocemi, uvolňujte emoční zátěž, nechte energii volně proudit. Choďte do přírody, pijte dostatek vody, dopřejte si kvalitní spánek a hodně zelené zeleniny.

4. Naslouchejte své vnitřní moudrosti. Je to ten nejlepší kompas. Jakmile přijde nějaké „měl/a bych, musím,“ tak zbystřete.

Intuici zesílíte tak, když se ztišíte. Když si například vytvoříte pravidelnou praxi psaní deníku, abyste mohli reflektovat na to, jak jste v určitých situacích jednali a mysleli. Zase je to o tom, jak dobře se znáte. Každý z nás vnímá svoji intuici jinak a přichází k němu jiným způsobem.

5. V jednoduchosti je síla a v přítomném okamžiku ještě větší. Nechte se provázet otázkou, jak si to můžete udělat ještě jednodušší a pak se ponořte do tady a teď.

Ostatně celý život je jen souborem jedním teď a tady za druhým. Po mém předloňském zážitku, kdy jsem seděla s diagnózou a v hlavě se mi míhaly okamžiky života jako v nějakém zrychleném filmu jsem si kladla zásadní životní otázky. Jak jsem žila? Jak jsem se vůbec do tohoto okamžiku dostala? S jakým pocitem bych teď odešla? A v ten moment se ve mně probudila ohromná touha žít a nepromarnit už ani minutu. Ne děláním, ale prostým bytím.

6. Zaveďte pravidlo ještě jednoho. Kroku, telefonátu, příspěvku, setkání, rozhodnutí, pokusu, protože nikdy nevíte, kdy už ten další povede ke zlomu.

Jednou mi moje koučka řekla, že já se nikdy nevzdávám a to je moje obrovská přednost. Do té doby jsem si to neuvědomovala, ale od toho dne se to pro mě stalo osobní mantrou a připomínala si to právě při těch nejtěžších chvílích a bolestech. Kdyby to J. K. Rowlingová nezkoušela snad 17x, než jí knihu vydali, neměli bychom Harryho Pottera a to byla škoda, ne?

7. Mějte se rádi. Celou cestu si to užívejte, podporujte se, oceňujte, nenechte se příliš dlouho v nepříjemných situacích. Buďte tu pro sebe.

Nejdůležitější bod ze všech. Můžete mít disciplínu, strategie, být součástí mastermind skupin, všechny informace světa, ale jen se sebeláskou dojdete nejdál. Protože když se máte rádi, s radostí a lehkostí se pustíte do všech těch předešlých bodů.

Přeji vám mnoho splněných přání, sílu, odvahu a lásku.

Budu se moc těšit, pokud to bude právě někdo z vás, koho budu moci letos provázet osobní transformací. Ať je váš rok 2023 plný zdraví, energie a úspěchu – takového, jaký ho chcete vy celým svým srdcem.

S láskou

Žanet