Když je miminko nemocné, je to dost vyčerpávající nejen pro něj, ale i pro rodiče. A co teprve když je nemocné poprvé a přijde to všechno najednou. Kašel, příšerná rýma, horečky i zvracení. To je potom nadělení. Nás to všechny potkalo na začátku prosince. Na mě něco lezlo už delší dobu, ale pořád jsem se držela. První onemocněl manžel a rozhodně to nebyla mužská rýmička. Není to typický chlap, který by hned skuhral při prvním natažení pro kapesník. Naopak mu patří obrovské díky za to, že mi tak strašně moc pomáhal, i když se sám cítil úplně mizerně. Malý to zřejmě chytil a sotva se z toho dostal, onemocněla jsem já. Naštěstí jsme se toho všichni zbavili ještě před Vánocemi, takže jsme je mohli prožít v klidu a pohodě.
Zolinko zatím za celých 9 měsíců nemocný nebyl, ani ho nepostihla žádná rýmička či kašel. Vždycky jsem říkala, že má fakt imunitu ze železa. Přežil koupání ve studeném moři, různé přechody z tepla do zimy a naopak, například na trajektu, několikrát jsme ho přenášeli zpoceného z auta na benzínku a nerozhodila ho ani klimatizace v hotelových halách, kde to chladí o sto šest. Jenže pak jsme začali chodit plavat a byla jen otázka času, kdy to přijde. Doktorka i přátelé mě upozorňovali, že obzvlášť v zimě je to neštěstí. Já si nemyslím, že se nachladil ve vodě, ale problém je určitě v tom, že po plavání se všechna mimina nahrnou do hracího koutku a vesele tam ožužlávají hračky, které mělo předtím už stovky jiných mimin v puse. Tomu prostě zabránit nejde. Leda bychom šli hned domů, ale to se nedoporučuje.
Nemoc mi přišla nekonečná, i když trvala jen něco přes týden. Nic jsem si v tu chvíli nepřála víc, než abychom byli zase všichni zdraví. Měla jsem před svátky spoustu plánů, chtěla jsem ponavštěvovat kamarádky, dát předvánoční Costu, brouzdat ulicemi, vidět na Staromáku strom, ale nic z toho se nakonec nekonalo. Jak nemoc postupovala, přála jsem si jediné, aby to už bylo celé za námi.
Přišlo to nenápadně. Po středečním plavání začala rýma. Nejprve taková neškodná. Sem tam jsem odsála, nic dramatického. Malému nějak nechutnalo jíst, což bylo neobvyklé, ale nepřikládala jsem tomu význam. Už to na něj ale lezlo. Ve čtvrtek už se přidal i kašel a v noci na pátek to začalo. Horečky, rýma, kašel a do toho zvracení. Ne jen nějaké ublinknutí, ale pořádný proud. Jakoby zvracel dospělý. Museli jsme ho držet nad vanou a pak ho několikrát sprchovat a převlékat. Byl z toho úplně vyřízený.
Zprvu teploty nepřesahovaly 39 ℃ a tak jsem nechtěla zbytečně plašit. Jen jsem to telefonicky konzultovala s pediatrem, který mě ujistil, že postupuji správně, když dávám Paralen SUS na sražení teploty, střídám ho s čípky Nurofen a kašel řeším Prospanem. Do toho se přidal průjem, ale to mohlo být i z toho čípku.
První noc byla strašná. Stále jsem řešila, zda jet nebo nejet na pohotovost. Teplota se v noci držela okolo 39℃. Dávali jsme mu čaj po lžičkách a odsávali snad co pět minut. Mám pocit, že tu noc jsem vůbec nespala. To bylo úplně poprvé, co nám Zolinko dlouho v kuse plakal. Byl to takový zvláštní a úplně nový pláč. Takový zoufalý, ne moc hlasitý, ale neutišitelný. Bylo nám na nic.
V sobotu teplota o stupeň klesla. Byl tak ňuňací, stále by jen spal, kdyby nebylo rýmy a kašle. Bála jsem se, aby nebyl dehydrovaný, pil totiž dost málo. Bylo na něm vidět, že by si i dal něco k jídlu, ale pak to zase vyzvracel. Jediné, co byl schopný sníst, byla rýžová kaše Humana, takže tou jsme ho krmili prakticky několik dní. Je sice mléčná, ale dělala mu vážně dobře. Mléko se při teplotách nedoporučuje. Pil jen čaj.
Hned v pondělí jsem nastoupila do ordinace pediatra. Bylo tam narváno a tak jsme čekali hodinu! Malý byl statečný a bylo na něm vidět, že už je mu lépe. Nic zásadního jsme se ale nedozvěděli. Udělali mu výtěr, protože doktorka měla podezření na nějaký virus. Prý tam měla nedávno i miminka se salmonelou. Doporučila mi, abych koupila Laktobacílky a dávala mu je raději preventivně i po nemoci. Dehydrovaný nebyl a ukazovala mi, jak bych to poznala. Řekla, ať zkusíme mléko s nízkým obsahem laktózy, aby se mu lépe trávilo.
Nové mléko nepomohlo. Zvracel třeba jen 2 x denně, ale stálo to vždy za to. Tentokrát se u toho smál, takže se blýskalo na lepší časy. Po týdnu už to vypadalo nadějně, ale zase se vrátila horečka a přišel mi jak v posledním tažení. Bylo mi ho tak líto. Spával s námi v posteli a my ho celou noc drželi za ruku. Každý z jedné strany.
Výsledky výtěru nic neprokázaly, nález byl v pořádku, takže zvracení bylo způsobeno jen těmi hleny. A s tím se bohužel nedá moc co dělat. Navíc nám doktorka doporučila, ať mu na ten kašel vůbec nic nedáváme, protože všechno navíc, i ten Paralen, ho jen dráždí. Tak nám nezbývalo než čekat, až se s tím jeho tělíčko vypořádá samo a nemoc odezní.
Maminky, jakou máte vy zkušenost? Znám i mimina, která už brala antibiotika, ale to mi přijde opravdu jako krajní řešení. Když nemá teplotu, co mu dávat na zmírnění rýmy a kašle? Budu ráda za vaše rady.
Vaše Žanet
…doufám, že už je nemoc zdárně za Vámi a malý už má zase tu skvělou náladičku…letošní Vánoce byly tak trochu zvláštní…stonala celá rodina kromě mě:). Moje holky to samozřejmě také postihlo, nic velkého to nebylo jako u Vás, dva dny tepoloty do 38 stupňů celsia, kašel rýma…malé je přes rok a byla také prvně nemocná, s pediatrem jsem to neřešila, protože teploty trvaly jen dva dny…jinak na teploty střídám paralenový čípek se sirupem od nurofenu, na kašel dávám stoptusin…kapky…jsou opravdu moc hnusný, ale přijde mi, co jsem kdy vyzkoušela, tak jsou nejúčinnější, do nosu dávám většinou mořskou vodu. Většinou to aplikuji 3-4 dny, pak to nechám a do týdne to většinou samo odezní. Jinak hodně odsáváme, odsávačkou pomocí vysavače…je to hukot, ale podle mě je to nejúčinnější varianta. Antibiotikům se taky bráním, starší dcera je měla jen jednou (v dubnu jí bude pět), chytla rotaviry neznámo kde, ale důležité bylo, že hnedka pomohly…přeji celé rodině hodně zdraví a ať už je malému dobře!!!
Děkujeme Markét. Na ten kašel musím nasadit silnější zbraně. Ten Prospan je sice mňam mňam, ale je to čistě přírodní, takže moc to neúčinkuje. Zatím se držíme a snad i vydržíme, ale zase jsme byli plavat, takže nechci to zakřiknout. Ať se vám daří!
To je náhoda, stejné téma teď zpracovávám do článku také 😉 Syn byl v prosinci také nemocný – prodělal nepříjemné nachlazení a my byli s mužem nemocní spolu s ním. Bylo to náročné a téměř nekonečné. Po celou dobu nechtěl pít a jíst nic jiného než mateřské mléko a nenechal se odložit. Nachlazení tak mělo podobné doprovodné projevy jako pár měsíců před tím šestá nemoc. Na proplachování nosu jsem používala Vincentku ve spreji, trošku to pomáhalo, ale nejvíc pomohla vertikální poloha, a to často i v noci, kdy nemohl přes ucpaný nos sát mléko a usnout tak jako obvykle. Jen mi řekněte, jak to všichni děláte s tou odsávačkou? Syn absolutně nesnáší, když mu během rýmy sahám na nos, už ta Vincentka představuje vždycky neskutečný boj, na který sotva stačí dva dospělí. Odsávačku jsem po několika pokusech odložila stranou.
Na článek se těším! Zprvu byl vůči odstávačce nedůvěřivý, ale potom to bral jako hru a srandu. Naštěstí! Takže s odsáním nebyl problém. Držím ho před zrcadlem, takže vidí celý proces, asi to pomáhá. Celou nemoc jsem odsávala jen s balonkem a až potom jsme koupili tu na vysavač. Ale musím říct, že ta je fakt skvělá, jen si tedy nedovedu představit, jak bych odsávala s vysavačem v noci co pět minut. To by se sousedi asi nepotěšili:)
S tím zrcadle to vyzkouším, díky za tip! 🙂
…s odsávačkou, také máme problém, ale já jsem rázná, a kor když vidím, co v tom nose je. Protože už mám děti dvě, tak už mám i taktiku jak to praktikovat, protože formou zábavy to u nás nikdy nejde. Mám takovou naučenou polohu, těžko se popisuje, ale hlavně to musí být rychlé. První den to jsou boje, ale malá pochopila, že ji je po tom lépe, takže druhý den a následující dny, je to už mnohem lepší a téměř bez pláče…paradoxně, když u toho asistuje manžel, tak to jde všechno hůř:)