Na tento článek jsem se moc těšila. Kdo mě sleduje na Facebooku a Instagramu, tak ví, že než jsme začali chodit plavat, dlouho jsem hledala vhodné místo a přiznám se, že jsem nevěřila, že bych mohla najít takové, kde by se mi to líbilo. Dost jsem vůbec bojovala s myšlenkou plavání, ale malý vodu miloval od prvního dne, tak jsem ho o to nechtěla ochudit. Pochybovala jsem, že najdu místo, kde pohodlně zaparkuju, nemusím přivazovat řetězem kočárek někde na chodbě, žonglovat s malým u skříňky a bát se, že ve sprše něco chytnu. Nikdy jsem plavat nechodila, protože mě děsilo toto všechno. A pak mi jedna maminka na Instagramu poradila centrum, které jsem si okamžitě zamilovala a rázem bylo všechno jinak.

Loni v říjnu jsme začali navštěvovat lekce plavání kojenců v centru Anahita na Černém Mostě v Praze. Čekala jsem, až bude malému půl roku a také se přiznám, že jsem to všemožně odkládala. Když jsem tam poprvé volala, tajně jsem doufala, že mi řeknou, že lze zaplatit jen jednu hodinu a pak se uvidí. Paní byla ale nekompromisní a prý musím přijít na info schůzku a na ní se rozhodnout, zda chci celý kurz. I z té jsem se původně chtěla vykroutit, ale buď prý přijdu a pokusí se mě ještě někam zařadit, anebo musím čekat na další kurz. Nakonec jsem se překonala a vyrazila to tam obhlídnout.

Musím uznat, že první dojem byl naprosto úžasný a tak nadšená už jsem dlouho nebyla. Bylo to přesně to, co jsem hledala. Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit. Příjemný a profesionální personál, neuvěřitelná čistota, nemusíte se bát kamkoliv položit dítě. Překvapily mě mikrovlnky, ohřívačky na jídlo a lehátka na krmení. Zázemí bylo dokonalé. Mají množství vkusných postýlek, podložek a lehátek do sprchy. Bylo vidět, že když to tam tvořili, někdo u toho i přemýšlel. Nic vám tam nechybí. Místy jsem si připadala, jak kdybych ani nebyla v Česku. Samozřejmě jsem okamžitě objednala celý kurz a nemohla se dočkat, až tam nastoupíme.

Centrum otevřeli loni na začátku roku, takže všechno je nové a velmi moderní, což se mi líbí. Člověk se tam cítí strašně příjemně. Nikde nejsou studené kachličky, mají to v tlumených přírodních barvách, materiály připomínají dřevo, takže na vás dýchne taková ta spa atmosféra. Samozřejmě děti trénuje tým profesionálů a jsou v těch nejlepších rukou.

Ohromná výhoda je, že není problém zaparkovat přímo před vchodem. Vezmete tedy dítě v autosedačce. Boty si dáte buď do košíku anebo stoupnete do takové mašiny, která vám botu obalí igelitem. Dostanete klíček a jdete k prvním šatnám. Po cestě anebo potom, odložíte na určené místo autosedačku a do skřínky si dáte bundy, boty a to, co nebudete až do odchodu potřebovat.

Pokračujete o patro níž, kde jsou další šatny. Tam už se převlékáte do plavek. Věci si dáte do plastového kyblíku a jdete přes sprchy k bazénu. Voda ve sprchách je již nastavená, takže stačí zmáčknout knoflík. Je libo tropický déšť? I ten tam mají. Všechno je perfektně promyšleno. Všude v šatnách jsou koberce, takže tam si mimina vesele lozí a vy se ani nemusíte bát, jít si odskočit. Komu by se přeci jen nechtělo nechávat mimčo bez dozoru (maminky si ale rády navzájem pohlídají), může položit dítě do postýlky. Nočníky, lehátka, sedátka, přebalovací podložky, vše je k dispozici.

Celá výbava se mi vejde do středně velké kabelky Longchamp Le Pliage. Nenosím s sebou klasický ručník, ale používám Zolinkovu multifunkční plenu Swaddler od Lodger, na kterou od léta nedám dopustit. Je totiž maximálně skladná a přitom výborně saje. Malý má svého Bubblera od stejné značky, takže mi nezávidí.

Beru s sebou opravdu miminum věcí, ale co je důležité, je plavecká čepice. Bohužel ty obrázky na webu, kde se maminka s miminkem potápí a má rozpuštěné vlasy, ta není reálná. Bez čepice vás nepustí a hlavně musíte být odlíčená, což je pro mě veliká úleva, protože jedu z domu jen tak, ani vlasy si nemusím dělat, čímž ušetřím spoustu času. Je to osvobozující. Když jsem kupovala čepici, tak jsem se nemohla rozhodnout, jestli chci modrou nebo bílou. Řešila jsem, v které budu vypadat o něco lépe a paní, která zrovna procházela okolo recepce mě ujistila, že v žádné. A je to pravda, ale neřeším to.

Lekce trvá půl hodiny. My už navštěvujeme druhý kurz. Z počátku to bylo hodně o říkankách, trénovali jsme různé uchopovací techniky, aby mohlo mimčo třeba samo plavat na zádech a my ho jen lehce přidržovali pod bradičkou. Ke konci kurzu se už trénovalo na potápění, takže jsme mimčům přelévali kyblíčkem hlavu s heslem žbluňk a poslední dvě hodiny se potápělo. My zrovna chyběli kvůli nemoci. Na začátku nového kurzu jsme to však dohnali. Moc jsem to nechtěla natahovat. Zolinko je vodouch, takže jsem ho rovnou hodila pod vodu a byl s tím úplně v pohodě.

Druhý kurz už je akčnější. Méně se zpívá a víc se plave. Používáme plavecké pomůcky, máme různé úkoly, odkud kam plavat, co podplavat, kde skočit a kam odevzdat hračku. Lekce uteče jako voda, ale domů se rozhodně nejde.

Převlečeme se a jdeme do dětského koutku, kde jsme někdy i dobré dvě hodiny, protože dětem se tam líbí a maminkám ještě víc. Dáme si kávičku, nakrmíme děti, ty tam vesele ožužlávají hračky, takže každou hodinu stále někdo chybí kvůli nemoci, ale to nás nemůže odradit. Je to prostě skvěle strávený den, na který se celý týden strašně moc těším.

Nikdy by mě nenapadlo, že mě bude plavání tak bavit. Je to rozhodně dáno i tím komfortem, který centrum Anahita nabízí, ale také se těším, až uvidím maminky z kurzu, že zase probereme co nového u dětí, že se Zolinko vyblbne v kolektivu, i za cenu toho, že tam možná zase chytne nějakou rýmu. Nevzdáváme to a doufám, že budeme chodit stále.

Co vy a plavání s kojenci? Chodíte někam? Jak se vám tam líbí?

Vaše Žanet