Po dlouhé době jsme vyrazili na dovolenou, tedy spíš na takový prodloužený víkend po víkendu, na úchvatné místo, kde jsem byla naposledy jako malá s rodiči. Do velkolepých Vysokých Tater a já mám tolik fotek, které bych vám chtěla ukázat, že jsem se rozhodla, že tentokrát bude mít článek dvě části. Tu první věnuji hotelu a taky vám ukážu, jak se dá užít wellness, když máte batole. A ta druhá bude z našeho výletu na Štrbské pleso, které jak jsem zjistila, si z dětství vůbec nepamatuji a přitom jsme tehdy bydleli přímo u něj. 

Nevěřila bych, co s člověkem udělá pohled na zasněžené kopce hor. Jedním slovem velké WOW. Já nejsem zrovna typ do přírody a po horách moc nechodíme. Jako malá jsem se v přírodě nachodila až až. Když jsem navíc zjistila pár dní před odjezdem, že tam sněží, trochu mě jímala hrůza. Už jsem zazimovala teplé oblečení a teď mám jet zase do zimy? Balení bylo nekonečné. Tohle na cestování nemám ráda. Vždycky taháme půl obýváku. Cestu jsme si navíc rozdělili na dvě části. První zastávka u našich na Moravě a v neděli ráno cesta směr Stará Lesná v Tatrách.

Malý je sice v autě stále spavý, ale už nevydrží spát několik hodin v kuse. Už si pospí tak maximálně tři hodinky a pak si chce číst, otvírat políčka v oblíbených knížkách, hrát bububu s plínkou a mně nezbývá než dělat blbiny a nějak ho zabavit.

Cesta naštěstí trvala jen pár hodin a zhruba okolo jedné jsme se ubytovali v Hotelu Lesná. Náš nápad jet do Tater to úplně nebyl, ale jeli jsme se známými, kteří chtěli někam na Slovensko a mně v tu chvili hned vyskočil na mysl tento hotel, protože jsem na něj už jednou narazila, když jsem hledala nějaké hezké wellness hotely. Jeho devízou je totiž L’Occitane Spa, které mě zaujalo. A vůbec, oni mají totiž v celém hotelu jen produkty této značky. A kdo by nemiloval tu jejich vůni připomínající rozkvetlá levandulová pole?

Hotel vypadal na první pohled hezky a moc se mi líbily venkovní chatky, které ale nepatřily k hotelu, aspoň myslím. Hned za recepcí byl vidět bazén, kde zatím nikdo nebyl, protože spa otevíralo až ve dvě odpoledne.

Měli jsme pokoje typu standard, protože jsme pobyt kupovali na zlavomat.sk, kde byla zrovna výhodná nabídka. Náš balíček naštěstí obsahoval časově neomezený vstup do spa, což není automaticky součástí každého pobytu.

Pokoje byly vcelku útulné, ale hned nás zarazilo pár nedostatků. Málo odkládacích ploch, chyběl tu stolek, v koupelně poličky, a i když tam byly velké vestavěné skříně, kromě malých stolků u postele, nebylo kam odložit drobné věci. V koupělně ta absence poliček byla dost zásadní. Navíc ve sprše neodtékala voda a v pokoji byla v rohu u koše špinavá zeď. Takže první dojem nic moc. Polepšili si postelí, na které se spalo dobře a velmi jsem ocenila balkón, protože s batoletem už prostě nejde mít plínky jen tak v koši pod stolem.

První den jsme si wellness jen tak omrkli, namočili se v bazénu a trošku se prostřídali v sauně. Masáže jsou zde bohužel poměrně drahé. Stály by nás skoro jako víkendový pobyt, a to za to rozhodně nestojí. Nejlepší zpráva pro rodiny s dětmi je, že mají dovolený vstup do spa a nikdo je v ničem neomezuje. To mě velice mile překvapilo.

Byla jsem připravená na všelijaké scénáře, ale mít možnost být ve spa všichni tři, chodit spolu i do sauny, je k nezaplacení. Malý má plaveckou průpravu, takže si nejvíc užíval bazén a vodopád.

Vzali jsme ho ale i do bylinkové sauny, která měla max. 45 stupnů. Byl tam samozřejmě jen chvilinku, ale moc se mu tam líbilo a vůbec neprotestoval. Namočil se i do vířivky, jen ne do té venkovní, to už by na něj bylo moc.

Večer byl Zolinko tak vyřízený, že nám úplně nevyšel plán pozdější večeře, která byla mimochodem servírovaná. Vůbec už nedokázal sedět v židličce, jak mu padala hlava, tak jsme ho naložili do kočárku, kde ale nechtěl usnout, jen tak koukal do blba, sem tam zamrčel, takže jsme s ním jezdili sem a tam. Statečně si to odtrpěl, dokud jsme si nedopili vínko a pak ho překlopili do postele. Druhý den už jsme na to šli jinak.

Jaký byl náš plán na pondělí a co všechno jsme viděli, se brzy dočtete v dalším, pokračovacím článku. A já budu ráda, když mi napíšete, kde jste třeba v Tatrách byli vy. Jedno vím totiž jistě, určitě se tam chci jednou vrátit.

Vaše Žanet

Pokračování článku si můžete přečíst zde.