batole u moře

Jak pohodlně cestovat s batoletem k moři

Před pár týdny jsme se vrátili z prosluněného Chorvatska. Přestože jsem plánovala jet úplně jinam, byla to skvělá dovolená, kterou jsme si všichni moc užili. Chtěla jsem na písčité pláže někde v Řecku, kde si malý bude hrát s bábovičkami. Jenže po několika dlouhých týdnech hledání vhodného hotelu, který by nám po všech stránkách vyhovoval, jsem se nakonec rozhodla, že vsadíme na jistotu a pojedeme tam, kde to velmi důvěrně známe. Do Puly, kde jsem jako malá s rodiči byla více než dvacetkrát. Čím víc jsem v myšlenkách opouštěla bílý písek, tím jistější jsem si byla, že tohle bude prostě ta nejlepší možná volba.

batole u moře

Malý stejně ještě hrady z písku nestaví, daleko víc ho baví přelívat vodu z kyblíčků a házet kamínky do vody. Proto jsem to celé přehodnotila a vybrala přesně to místo, kam jsme jezdívali. Navíc se mi začalo jevit jako parádní nápad, že Zolinkovi ukážeme všechny kouty, kam jsme vždycky chodili. Například ten zmrzlinový stánek ve městě, hned na začátku promenády za Sergiovým obloukem.

batole u moře

Tam jsme chodívali na zábavnou atrakci házení zmrzliny. Nebylo to jen přehazování kopečků z kornoutku do kornoutku, ale fakt propracovaná show, na kterou jsme se každý rok těšili. Už nás pochopitelně za ty roky znali a tak přihodili vždy něco extra. Nebo že ho vezmeme do uliček vedoucích k amfiteátru, k tomu kameni, na kterém jsme se každý rok fotili, abychom si pak mohli porovnávat fotky, jak moc jsme zase za ten rok vyrostli. Zkátka a dobře, už jsem nepřemýšlela ani minutu a rozhodla se, že jedeme tam.

batole u moře

batole u moře

Moje nadšení sdílel nejen manžel, ale i rodiče, kteří se tam vydali na pár dní s námi. Bydleli jsme v hotelu Park Plaza Histria. Hned po příjezdu nás mile překvapil velmi ochotný personál. Na Chorvatsko nezvyklé. Celkově jsme se tam cítili moc dobře. Já si ten hotel pamatuji ještě dvacet let zpátky. Prošel velkou rekonstrukcí, i když některé části jsou stále původní. Loňský hotel byl modernější, samozřejmě i daleko novější a měl lepší bazény, vhodnější pro malé děti. Na druhou stranu zde v Histrii panovala příjemnější atmosféra a jídlo bylo rozmanitější a chutnější. Co se týká přístupu do moře, ten byl letos rozhodně lepší. Minulý rok to pro nás ale nebyla priorita. Ostatně k loňskému článku o naší dovolené v Poreči, se můžete vrátit zde.

batole u moře

Asi vás nepřekvapí, že trávit dovolenou u moře s batoletem vs. kojencem je mega rozdíl. Trochu se směju, když si vzpomenu, jaké jsem měla před rokem obavy, když jsem se balila na tak dlouhou cestu. Jestli si to vůbec dokážeme užít jako dřív, zda bude spolupracovat v restauraci a jaký tam bude mít spánkový režim.

Kojenec, který jen leží a ještě ani pořádně neleze, je prostě ideální parťák do jakékoliv situace. Obzvlášť ten, který většinu času prospí a dovolí vám hodiny snídat nebo večeřet, válet se u vody, prostě cokoliv co chcete, protože s vámi drží krok. Rok se s rokem sešel a já jsem daleko zkušenější v určitých věcech, ale i tak jsem si letos zase kladla mnoho otázek a tak trochu se děsila toho, jestli nás malý nechá vůbec vydechnout.

batole u moře

K mému údivu nechal. Nevím jestli za to může mořské klima nebo to množství podnětů, ale jeho spánkový režim tam překonal všechny dosavadní rekordy. Ráno jsme ho museli o půl desáté budit na snídani, aby na nás ještě něco zbylo. Odpoledne jsme si užívali v hotelovém spa, protože malý si dával svoji tříhodinovku a večer se řeklo jdeme spát, otočil se na bok a byl tuhý.

Hned po příjezdu řádně prozkoumal pokoj i balkón. Ten měl naštěstí vyšší zábradlí, takže jsme se nemuseli bát, že by z něj nějak vyskočil. Dokonce jsem v pokoji nezpozorovala ani žádné nebezpečné nástrahy. Pomohl nám všechno vybalit a schovat, včetně flašky od mlíka, kterou jsem bohužel našla až po třech dnech v šuplíku, odkud se linula zváštní vůně.

batole u moře

Nejprve jsme šli prozkoumat hotel a dát si něco k jídlu. Malý se chtěl chvíli venku motat po baru, ale narval nohu do kanálu a tak na nás byli potom všichni strašně milí, nosili malému sladkosti a chodili se ubezpečovat, že jsme všichni v pohodě. Byl jen trochu v šoku, že to nečekal, ale nic se mu nestalo. Odpoledne jsme zkoušeli bazén a zbytek dne prospali.

batole u moře

Zolinko nás nepřestával překvapovat. Většinou mile. Na to, že není moc trénovaný na restaurace a večer s ním nikam nechodíme (ani nevím proč), tak se ukázalo, že dokáže být velmi dobrý společník, a že s ním do těch restaurací asi chodit začneme. Přiznám se, že z toho jsem měla asi největší obavy, jestli s námi vydrží večer na jídle. Ani ne tak z toho důvodu, že by třeba nechtěl být v židličce. Víme, že nějakou chvíli tam vydrží, ale spíš aby nebyl moc otrávený a rozmrzelý. Večeře začínaly až od 19 hodin a přestože má večerku okolo desáte, bývá večer už unavenější.

Nejvíc mě šokovalo, že se tam neskutečně rozjedl. Není vybíravý, naštěstí, ale někdy má obdobíčko, že nejí vůbec nic. Nevím, co je lepší. Vezla jsem pár obědových příkrmů a zbytek nechala osudu s tím, že stejně moc nejí, takže si zobne něčeho v restauraci, případně mu udělám večer kaši. Kdyby ho někdo z personálu pozoroval, asi by nám nechali doúčtovat člověka navíc. Ládoval tam páté přes deváté a vykřikoval ham, jako kdybychom mu nedali týden najíst. Snídal s námi vajíčka, šunčičku, sýry, pečivo, jogurt, ovoce a dojídal se koblížky. Večeřel ryby, masa, přílohy i saláty a co je nejvíc, jedl i rajčata, která do něj nikdy moc nejela. Oblíbil si červený i žlutý meloun a samozřejmě nikdy nepohrdl sladkou tečkou (ano, nejsem matka roku).

batole u moře

Pokud zrovna nespal, blbli jsme u bazénu nebo ho namočili v moři. Přístup do něj ale nebyl tak ideální, jak jsem si pamatovala. Tam, kde byly oblázky a mohl by si hrát, byla hlava na hlavě, takže jsme tam nechtěli trávit půl dne. Jinde byly zase schody nebo velké kameny, takže jsme nakonec do moře chodili spíš na otočku od bazénu. Naštěstí to bylo jen pár kroků.

batole u moře

Po večerech jsme vysedávali na hotelové terase a vychutnávali si příjemné melodie živých kapel. Každý večer hrál někdo jiný. Malého hudebníci vyloženě fascinovali, pokaždé jim tleskal a kdyby mohl, volal by na ně určitě bravo. Sice nás nenechal pohodlně se rozvalovat v lehátkách a popíjet drinky, protože mu stále jeden z nás musel být v patách, ale překvapilo mě, že se nepouštěl moc daleko a kupodivu moc neobtěžoval okolní hosty. Hned první večer sbalil o tři roky starší Italku, se kterou se tam potom vodil za ruce a koukali spolu na ohňostroj. Vlastně mi to válení ani nechybělo. Dívali jsme se na ně jak na svatý obrázek a za nic na světě bychom to nevyměnili.

batole u moře

Bože, já se zase rozepsala a to jsem se nedostala k tomu hlavnímu. Pokud vás teprve první dovolená s batoletem čeká, čtěte dál, mám pro vás pár tipů, co si vzít s sebou, na co nezapomenout a co je dle našeho názoru zbytečné. Každý má jiné děti a preference, tohle je čistě naše doporučení.

Jak se připravit na cestu autem

Z loňské zkušenosti víme, že i když jsme vyjeli ve čtvrtek, abychom se vyhnuli víkendové dopravní špičce, stejně jsme na cestě strávili dlouhé hodiny a postáli si v zácpě i tak. Letos mi přišla cesta tam i zpět vcelku rychlá. V obou případech to bylo zhruba 10 hodin. Tam jsme vyjížděli okolo čtvrté ráno, kdy má Zolinko ještě půlnoc, takže spal do svých obvyklých desíti. To už byla polovina cesty za námi. Domů jsme odjížděli dopoledne. Spal také několik hodin v kuse, v čase, kdy je prostě zvyklý.

Ve zbylých pěti hodinách ho bylo třeba něčím zabavit. Vzala jsem mu na cestu dvě novinky.

Dvě nové knížky, které předtím neviděl.

Jeho nejoblíbenější knížky jsou ty s otvíracími okýnky. Samozřejmě jsem mu brala skoro celou jeho knihovničku, s okýnky i bez, ale nejvíc jsem zabodovala právě novými kousky Žluté kuřátko a Malý beránek. Tato leporela mají vysouvací části, pod kterými se ukrývá vždy nějaké překvapení a malého to strašně bavilo. Jsou na trochu jiném principu, než ty, které máme doma. To byl záměr.

Křupky, které nabízely prostor ke kreativě.

Za normálních okolností jídlo v autě nepodporuji, už vůbec ne křupky, které nadělají nepořádek. Ovšem od kamarádky jsem měla křupky Family Snack. Vzala jsem je jen tak a až potom zjistila, že se s nimi dá docela dobře čarovat. Jsou to takové malé kroužky, na jedno skousnutí, které jsem navlíkla na prsty a dělala pá, pá, pá a hrála divadýlko. Malý to okamžitě opakoval a na několik hodin ho tahle hra dokázala zabavit. Navíc se i najedl. Jsou bez lepku, rýžové a slazené kukuřičným sladem. Měla jsem co dělat, aby mi pak ještě něco zbylo na cestu zpět.

Stále platí, že vozím za přední sedačkou pevou papírovou tašku, ve které mám vždy po ruce jídlo a pití pro malého. V kabelce mám plenky a něco na převlečení, abych po cestě neztrácela čas přehrabováním se v kufru auta.

batole u moře

Nezbytnosti a zbytečnosti

Některé věci jsme letos brali úplně zbytečně, jiné jsme použili jednou a bez něčeho bychom se jen těžko obešli. Zde jsou seznamy toho, co stojí za zmínku. Samozřejmě základní věci, jako jsou pasy (i pro mimino), opalovací krémy, léky, čepice a plavky zde vypisovat nebudu.

Co jsem potřebovala:

  1. Boty do vody. Dávám na první místo, protože bez těch by to nešlo. Chodil s nimi k bazénu i k moři.
  2. Sáčky na použité plenky. Určitě se vám nebude chtít běhat s každou naloženou plenkou ven do koše. Mít je v pokoji je sebevražda a ani na balkóně to není optimální. Dají se naštěstí koupit i na místě.
  3. Svačinky a obědové příkrmy. Měli jsme polopenzi. Obědvali jsme pizzu, hamburgery nebo jinou nezdravost, takže jsem musela vyřešit, čím nakrmím malého. Pokud budete krmit na pokoji jako my, doporučuji brát příkrmy v kapsičkách, můžete je jednoduše zalít v umyvadle horkou vodou a udělají se rychleji než skleničkové. Nemusíte pak brát ani ohřívačku. Kapsičkové příkrmy dělá například Ella’s Kitchen. Ty mám na cesty nejraději.
  4. Nafukovací autíčko a plavací kruh. Není to úplně nezbytnost, ale využili jsme je denně.
  5. Knížky a zase knížky. Nevybavuji si, že bych brala nějakou hračku. Malý je prostě knihomol. Knížky jsem vytahovala pořád. V autě, u vody a hlavně na snídaních a večeřích. Když malý dojedl, začal listovat a nám to dalo prostor, abychom se v klidu oba najedli.
  6. Teplejší oblečení. Naštěstí jsem malému vzala i svetry, protože večer bylo už dost chladno.
  7. Plavací trika. Podle mě docela potřebná věc, přeci jen to chránilo ramena a ta se opalují vždy nejvíc.

batole u moře

Co jsem vůbec nemusela brát:

  1. Vaničku. Máme skládací od Stokke, takže to nebyla taková tragédie ji tam tahat a mít ji celou dobu zastrčenou pod umyvadlem. Malý se rád sprchuje, ale doufala jsem, že si třeba večer bude chtít dát vanu. Jednak nebyl čas a druhak ho bavilo se s námi sprchovat, takže příště neberu.
  2. Ohřívačku do auta. Loni jsme ji využívali hodně. Dělala jsem i po cestě mléko a na pokoji v ní ohřívala příkrmy. Letos jsme ji ani jednou nevytáhli. Jak jsem již psala výše, stačilo příkrm zalít v umyvadle horkou vodou z konvice a bylo.
  3. Hračky do vody. Myslela jsem, že si bude přelívat vodu z kyblíčků, až si bude hrát na oblázcích u moře, ale stačilo mu cákat tam vodou a házet kamínky. Víc ho bavilo jezdit v autíčku anebo s námi plavat. Měl by je do vaničky, ale v ní se nekoupal.
  4. Tolik oblečení. Vždy si před cestou udělám takovou tabulku. Počet dní krát snídaně, oběd, večeře a sepíšu si co chci daný den nosit já a co malý a podle toho nás zabalím. Realita byla taková, že něco měl na sobě i vícekrát a vesměs tahal jedny šortky a pár triček. Kdyby bylo nejhůř, dalo by se i něco přeprat. Stejně jsme byli skoro pořád v plavkách.

Co se hodilo, ale:

  1. Plážový stan. Manžel ho kupovat nechtěl, ale já podlehla tlaku okolí a naštěstí jsme šli do jednoduché varianty za pár stovek a vzali stan Ludi. Dělají totiž ještě verze se zahrádkou a bazénkem. Máte-li ležícího kojence, tak by se asi hodil, ale pro chodící batole to není. Pokud bychom na pláži trávili půl dne, tak si umím představit, že si tam pak chvilku čte nebo pospí, ale v našem případě to byla zbytečnost. Byli jsme spíš u bazénu pod slunečníky anebo korzovali sem a tam. Nejvtipnější na tom bylo, že jsme ho na té pláži za boha nemohli složit, přitom to na Youtube vypadalo tak jednoduše.

batole u moře

Pevně věřím, že jsem na nic podstatného nezapomněla. Budu ráda, když mi napíšete vaše zkušenosti, pokud máte první cestování s batoletem už za sebou. Příští rok článek o Chorvatsku nebude. Plánujeme něco daleko dobrodružnějšího, takže se máte na co těšit.

Mějte se krásně.

Vaše Žanet


 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *