Před asi pěti lety jsme se v práci bavili o kočárcích, protože to tam zrovna někdo řešil. V té době jsem neměla absolutně ponětí o tom, co všechno trh nabízí, ale už tehdy jsem si všimla, že existují všelijaká plastová vozítka připomínající kosmické lodě. Hlavně aby to bylo praktické, mělo to všude ty klouby, které se lehce zacvaknou sem a tam a dal se složit jednou rukou. Stísněné miminko už nikdo asi moc neřeší, ale praktičnost, to ano a pohodlí maminky především. To je asi jediná výjimka, kdy matky myslí jen na sebe. To že kočár vrže a v zatáčkách se zasekne jako nákupní vozík, když se mu pod kolečko přimotá kus salátu, to nevadí. A on taky batůžek a trekové boty se k takovým kočárkům hodí víc, to je fakt. No tak přesně tohle jsem nikdy nechtěla a v hlavě jsem měla naprosto jasnou představu ideálního a diametrálně odlišného kočárku pro mě. Tak ještě ho ale najít. Bohužel mě neoslovily ani kočárky typu Bugaboo a jim podobné, i když vím, že ty jsou zrovna kvalitní. Zadala jsem do googlu klíčová slova luxusní kočárek a čekala, co na mě vykoukne.
K mému překvapení byl tam. Hned na první stránce. Byla to láska na první pohled a okamžitě jsem věděla, že ten musím mít, i kdyby stál milion. Tradiční, britský, houpací Silver Cross, ve kterém už od roku 1877 vozí mimina královská rodina. Uchvátil mě Balmoral, ale ten se nedá vůbec složit, takže volba byla jasná – skládací Kensington, který je mu velice podobný. Zdálo se mi, že se dá u nás jednoduše koupit, měly ho snad všechny weby. Pravda, pouze na objednávku, ale tak před pěti lety to stejně nebylo aktuální. První baby věc byla tedy jasná. Kočárek Silver Cross Kensington.
Loni na začátku roku, když jsem ještě těhotná nebyla, jsem čistě náhodou objevila obchod výhradního zastupitele Silver Crossu v ČR. Koukali na mě trochu divně, že už řeším kočár a přitom břicho nikde, ale já doufala, že v létě břicho bude a chtěla jsem to mít prostě pochystané dopředu. Nic nebyl problém, objednáme a do dvanácti týdnů ho tady máte.
Přišlo léto a s ním i můj malý podnájemník. Bylo na čase to řešit. Jenže taky přišlo první veliké zklamání. Kočárky už nejsou a asi nebudou. Distributor zrušil smlouvu. Zhroutil se mi na chvíli svět. No vlastně ta chvíle trvala trochu déle a bylo to příšerný. Co budu dělat? Začala jsem zoufale googlovat kde jinde by se dal koupit, kam zajedeme a jak ho dovezeme. Objednat ho přímo z Anglie bylo nemožné, protože kočárky tohoto typu vám vozí až domů s výkladem a pečlivou prezentací. Jsou vyrobeny ručně na zakázku, nejde ho jen tak zabalit a poslat. Zapomněla jsem taky zmínit, že kočár váží 27 kg, což není málo. Vím, je to šílené, ale je to pan kočár. Dny a týdny ubíhaly a já se stále nedopátrala toho, kde bychom ho mohli koupit. Potom přišel zlom. Navštívila jsem veletrh For Baby. Byla tam majitelka obchodu, kde jsem tehdy v lednu byla. Dala mi sice malou naději, že by šel možná dovést ještě z Ruska, a kdybych chtěla hnědý (což jsem nechtěla), tak má jeden v Bratislavě. Jenže pak mi taky prozradila, že podvozky se začaly dělat v Číně a to byl konec všeho. Nevím zda je ta informace pravdivá, protože věřit se mi tomu moc nechce, ale každopádně to bylo asi znamení.
Vždycky je ale plán B a ten můj se jmenoval Inglesina Classica. Samozřejmě jsem o tomto kočárku věděla už dávno, ale myslela jsem si, že jen kopírují můj vysněný Silver Cross, takže do té doby nepřipadal v úvahu. Jenže i tato značka měla svůj stánek na veletrhu a milý majitel nám začal vyprávět příběh a já si na tu historii a kvalitu potrpím, takže netrvalo dlouho a byla jsem rozhodnutá, že nakonec to nebudeme komplikovat a koupíme Inglesinu. Stále se dělají ručně v Itálii, včetně podvozků a když jsme si ho tam tak vozili, tak jsme vlastně zjistili, že je roztomilejší, lehčí, byť taky neváží úplně málo, že je to vlastně taky pan kočár a dokonce stojí o polovinu méně, takže jsem si hned představila, že za rozdíl ceny si můžu koupit Prada kabelku. Skvělé bylo, že jsme si mohli vybrat, jaký chceme podvozek. Dělají modré, chromové a bílé. Kombinovat se dá cokoliv. Bílá je elegantní, takže to byla jasná volba. Doma sice teď vedeme debaty o odpárání loga, protože se manželovi zdá, že je příliš trblietavé a samozřejmě by ho vymyslel úplně jinak, ale snažím se mu vysvětlit, že s odpáraným logem to bude asi ještě horší, takže doufám, že zůstane kde je.
Někdy se zdá být všem dnům konec, ale stačí dát si trochu odstup, nadechnout se, z nároků neslevovat, ale jen je trochu přehodnotit a nová cesta se najde vždy. Já jsem nakonec za tento kočárek moc ráda a myslím, že líp to dopadnout nemohlo. Už se těším, až vám příště napíšu jak s ním brouzdáme ulicemi (v lese mě totiž nikdy neuvidíte, maximálně v parku, ale jen v tom, kde mají asfaltové chodníčky). Jsem prostě holka do města a moc mě netrápí, že má kočár bílá kola a v přírodě by asi nepřežil. Aspoň mi bude ladit ke kabelce a lodičkám.
Tesila jsem se na fotku krasneho kocarku:-) super titulek “ na pocatku byl kocarek“ a pobavila jsi me. Tesim se na dalsi….
šup foto s Inglesinou v praxi na městské trati 🙂
Dobry vyber, stejny kocarek byl nas prvni, po 6 týdnech ho vystridal „prakticky“ joolz, protože precijen převoz v aute, kdy bych musela skladat x krat denne inglesinu by byl horor a rizeni s joolz je jiny naprosto zabavny pribeh 🙂 inglesinu pouzivame doted na chalupe, mista ma sice vice, ale v joolzu byly obe nase deti spokojenejsi. Miminka maji vetsinou radi mensi prostor jako tomu bylo v brise 🙂 každopádně inglesina i kdyz tezce, tak presto zvladne i cestu v lese, kdyby se vam precijen zachtelo sundat podpatky 😀 kdyz uz myslime v prvni rade na deti, tak les je pro ne to spravne misto na nadychani zdraveho vzdousku 😉
Eliško, děkuji za komentář. Zatím jsem s kočárkem maximálně spokojená. Miminko mi hezky uhoupe, takže mi celou dobu venku spí. Je pravda, že skládání a nandávání do auta bude horší, to mě teprve čeká, ale stále mi ta námaha za to stojí. Menší korbičku bych nechtěla, ten náš se rád rozvaluje a spí zásadně s rukama za hlavou:) Joolz je ale dobrá volba, mají ho kamarádky a jsou spokojené. To je fakt, že v lese je aspoň dobrý vzdoušek, ale nám stačí zatím čerstvý vzduch u nás na vesnici, to je skoro jako v lese.
To je neskutečný. Z vašeho blogu tak cejtit materialismus a citovou mělčinu, až to smrdí. Takovýchto prumerných slepic jsou tucty. Snad z vašeho malého nevyroste jenom další bezcharakterný spratek a sebec, který bude všechno a každého řešit přes peníze. Good luck.
KoukouRoukou, z Vašeho komentáře necítím opak materialismu ani citovou hloubku, jen agresi a nenávist. Styděla bych se před sebou i před lidmi nadávat jiným. Když se příště budete zamýšlet nad ubohostí tohoto zkaženého světa, vezte, že ho takovým dělá právě zloba a nenávist, kterou v sobě nosí lidé podobně nadprůměrných kvalit, jakými zdá se, oplývate Vy. Mně tímto nijak neškodíte, sobě ano.
Bohuzel negativni a zavistive lidi tu vzdy byli a budou. Ale aspon diky tomu zjistime, ze to delame dobre a proto je na co zavidet.
Je to fakt drze nazvat male miminko spratkem a pani by asi radeji cetla blog typu: Achh nemame penize, nemame co na sebe, koupila jsem skvele body u vietnamcu, zivot je na nic!!! Tak prosim pani kokorukokou a jdete si cist blogy urcene vam a zde nemate co delat!! Diky bohu za lidi jako je pani Zanetka a preji vam hodne sily a lasky kolem sebe. Dekujeme, ze se s nami delite o kus vaseho krasneho zivota a delate to s laskou. K tomu se uz opravdu radeji nevyjadrovat a obdivuji vas, ze jste to dala verejne do komentu, jste silna zena. Jsem s vami a sto dalsich jako jsme my take. My jsme zeny na urovni a nestydime se za to!!!
Je tak tenhle kočárek jsme měly taky a protože bydlíme ve městě v centru kde je to samá kostka tak jsem ho po měsíci vyměnily za Bebecar styloclass. Inglesina je krásná, ale naše holčička byla naklepaná jako řízek a já jsem měla pocit že se hroutí železářství, když jsem s nim jela po kostkách:-D při koupi jsem byla nadšená, ale upřímně jsem čekala že bude v provozu lepší:-(
Já jsem s kočárkem stále maximálně spokojená. Malého v něm vozíme už 9 měsíců a ještě nějakou chvíli budeme. Je pravda, že když se často nepromazává, je to jako když se sype železářství a na kostky to fakt není. Ale zjistila jsem, že když na těch kostkách vezete lehce na zadních, tak to tolik nehrká:) Každopádne ale na cestování je perfektní. Skladnější kočár snad není. Rozmontujeme i kolečka a všechno se vleze do korby, takže v tomhle ohledu je super. Škoda, že se ním už brzy budeme loučit a kupovat sporťák.
Je tak to jsem moc zvědavá jaký sporťák vyberete:-) budu netrpělivě čekat na nový článek:-)
Vybraný sporťák máme dlouho, ale vlastně tak dlouho, že už je zase problém ho sehnat:) To je naše klasika, ale nechte se překvapit. Věřím, že ho brzy pořídíme a určitě o něm napíšu.
Přeji Vám hezké svátky.
Žanet