Jako bezdětná jsem si často představovala, že to bude pohoda, být matkou na plný úvazek. Celý den se válet v pyžamu, kdykoliv se mi zachce. Koukat na telku nebo jen tak lenošit a mazlit se s miminem. Žádný šéf, žádné e-maily a telefonáty. Ideální příležitost, jak mít konečně klid. Jenže ve skutečnosti být mámou na plný úvazek taková sranda není. Starat se celý den o dítě je někdy fakt vyčerpávající, i když je hodné, v tom pyžamu se válíme celé dopoledne a pak si hrajeme nebo jdeme ven. Přesto bych neměnila a doma si to opravdu užívám, ale musela jsem přijít na to, že bez nastavených pravidel to nepůjde. 

Mateřství je náročné povolání. O tom není pochyb. Je to hodně práce, i když to tak zvenčí nevypadá. Je to velká zodpovědnost. Pokud máte babičky široko daleko jako já a hlídá jen manžel, který chce mít ale pochopitelně také někdy chvíli jen pro sebe, je to o to náročnější. Přes den vlastně žádná pauza neexistuje. Na druhou stranu jsem každý den svědkem nějakého zázraku. Vidím syna dělat nové věci. Třeba jak ochutnává svůj první banán, vidí poprvé sněhové vločky anebo se postaví u nábytku. Vím, že spousta maminek, hlavně těch ve světě, takové štěstí nemá.

Nejdůležitější věc, kterou jsem se musela naučit, je mít plán a strategii. Zkrátka mít věci pod kontrolou a hlavně nelenošit.

Následujících 7 věcí mi pomáhá zůstat mentálně ve formě, ale také si tu mateřskou opravdu užívat.

Pravidelný režim je základ

V mateřství to bez nastavených pravidel nejde. Teď ale nemám na mysli to, jestli vám dítě chodí spát přesně ve dvě nebo zda ho krmíte výhradně v poledne. Mluvím o tom pyžamu, které tak strašně svádí. Často se přistihnu, že se jen celý den poflakuji po bytě a na konci dne jsem stejně vyčerpaná a utahaná, a přitom jsem vlastně nic neudělala. Tomu je už konec. Dokonce jsem začala i cvičit a opravdu se cítím lépe. Pokud se mi to nepodaří přes den (malému to přijde srandovní a chce se po mně věšet), tak se hrozně těším na večer, až mě manžel vystřídá a já si budu moct zacvičit. Najděte si něco, na co se budete každý den nebo týden těšit. Ať už je to kočárkování, zájmové kroužky nebo setkání s maminkami.

Plánujte den i jídlo

S režimem jde ruku v ruce plánování a to je nejpodstatnější. V tomto směru mě hodně nakopla knížka Nový začátek. O mateřství v ní sice není ani zmínka, ale některé rady jsou vážně užitečné. Například ta, že všechno co děláte, je svým způsobem projekt a měli byste v něm mít jasno. Já mám plán na každý týden, který den kam pojedeme, koho navštívíme, ale i na jednotlivé dny, co budeme přesně dělat a co mám na seznamu důležitého a naléhavého. Například plánování jídla může znít jako banalita, ale je to ohromný rozdíl, když si vymyslím, co budu celý týden vařit pro sebe i malého a nakoupím jen ty suroviny, které opravdu potřebuji. Ušetřím tak spoustu času i nervů.

Hrajte si s dětmi 

Tohle může znít fakt divně. Vždyť o tom přeci mateřská je, ale někdy mám i já tendenci si něco kutit, když vidím, že si sám hezky hraje. Čas běží strašně rychle a už nevrátím ty chvíle, kdy jsem seděla nad hrazdičkou a třepala s medvídkem. Stále se snažím něco vymýšlet a hledám způsoby, jak by se dalo zabavit batole, abych si to i já užívala. Nechci jednoho dne litovat toho, že jsem si s malým málo hrála. Vzhledem k tomu, že teď ho nejvíc baví to, co dělám já, tak jsem se pustila do úklidu skříní a to byste koukali, jak ho najednou na celé dopoledne zabavím. Sice mi to trvá jednou tak dlouho, protože už porovnané věci znovu vytahuje ven, ale je u toho sranda. Kdyby vám docházely nápady, jak zabavit kojence, tak se koukněte do starších článků, které jsem tomuto tématu věnovala. Jak zabavit mimino a Hračky co dům dal.

Udělejte si čas pro sebe

Všude to slyšíte, všude se to píše, ale vážně je to hrozně důležité. Napustit si vanu, jít jen tak ven, zajít si na kosmetiku nebo masáž. Já to často nedělala, protože jsem si řekla, že proč chodit do vany, když se můžu rychle jen osprchovat a dělat něco jiného, ale relax je strašně důležitý. Až časem přicházím na to, že je potřeba z toho mateřského kolotoče také na chvíli vystoupit. A co je ještě důležitější, nemít u toho výčitky svědomí. Manžel mě stále posílá s kamarádkami na sushi nebo do baru, ale mně to doma vyhovuje. Je těžké mě dostat z domu. Tak jsem aspoň začala zase číst knížky. Mentálně mě to osvobozuje.

Spětě, kdykoliv je to možné 

Snadno se to řekne, když třeba musíte celou noc vstávat na kojení, ale určitě se někdy najde chvilka i přes den, i kdyby to mělo být jen na 20 minut. Místo žehlení, poklízení a dělání věcí, které počkají, si dejte s miminem šlofíka. Nejhorší ze všeho je nevyspaná máma. A k tomu třeba i hladová. To jsem pak klubko nervů, a když malý jen pípne, mám co dělat, abych se udržela v klidu. Takhle když si spolu pospíme, probudíme se do růžova, je nám báječně a celé odpoledne se pak smějeme (v ideálním případě). Ne, vážně, ze začátku jsem spala skoro pořád a všechno ostatní šlo stranou.

Najděte si kamarádky maminky

Dřív jsem si říkala, že se s ostatními matkami družit nebudu. Přeci nebudu rozebírat počůrané plínky. Chci se bavit o tom, jakého chlapa ulovila kámoška minulý týden v baru. Jenže mít možnost s někým sdílet své aktuální problémy je k nezaplacení. Bezdětná kámoška vás sice může přivést na jiné myšlenky, ale já jsem vždycky ráda, když třeba potkám někoho na plavání nebo cvičení, s kým můžu probrat co zrovna dávám malému za příkrmy nebo jak v noci spí. Co mi také hodně pomáhá, je nahrávání zpráv v aplikaci WhatsApp. Ještě před porodem jsme si často s kamarádkou nahrávaly zprávy a pokračujeme v tom dodnes. Výhoda je, že si je můžeme poslechnout, když zrovna máme náladu, když třeba kočárkujeme anebo někam jedeme autem. Kdybychom si volaly, nemusela by ta druhá mít zrovna čas. Takhle se vlastně každá vypovídáme a máme pocit, že v tom nejsme samy.

Nebuďte na sebe tak přísná

Nikdo není dokonalý a už vůbec ne, když jde o děti. V žádném případě se nikdy s nikým neporovnávejte. Na nás matky je podle mě vyvíjen dost velký tlak. A vůbec tak obecně na ženy. Měly bychom být úspěšné, zorganizované, děti mít jak ze žurnálu a na manžela čekat s teplou večeří v uklizeném bytě a nejlépe samozřejmě ve spodním prádle. Tohle se mi povedlo asi jen jednou. Manžel byl asi půl hodiny v šoku. Ne z toho prádla, ale z úklidu. Bylo vidět, že si není jistý, jestli je u sebe doma. Stál ve dveřích a váhal, jestli má vůbec vejít do místnosti.

V neposlední řadě mi také pomáhá jedna dobrá rada od příbuzné. Smířit se se situací a vše ostatní nechat plynout. Je to o tom, že když se třeba  snažím odpoledne už půl hodiny uspávat malého a on ne a ne zabrat a já mám v hlavě asi milion věcí, které už chci dělat (od popíjení kávičky a psaní blogu až po žehlení a uklízení), tak místo abych se stresovala, že nic nestihnu, to nechám prostě plynout. Poddám se situaci, protože vlastně nic jiného než Zolinko v tu chvíli není důležitější. V šestinedělí mi to problémy nedělalo. Celý svět se točil jen kolem něj. Takže když mám pocit, že to na mě nějak padá a nestíhám, nebo mám tendence být z něčeho nervózní, zastavím se, vzpomenu si na to bezstarostné období a snažím se naladit na podobnou vlnu.

Máte vy nějaké tipy, jak být na mateřské v pohodě? Kdo ví, třeba za rok už tohle nebude stačit a budu ráda za další rady, které mi usnadní cestu tímto krásným, ale náročným obdobím.

Vaše Žanet