motherbox

Příběh Motherboxu aneb jeden splněný sen

2 Comments

Vždycky mě zajímaly příběhy lidí, kteří se nebáli jít za svým snem. Jeden takový bych vám dnes ráda představila. Mám to štěstí, že mám kolem sebe spoustu přátel, kteří mě inspirují a nabíjí pozitivní enerigií. Martinu znám už delší dobu, ale začaly jsme se spolu hodně bavit, až když jsme byly obě těhotné. To nás spojilo a od té doby jsme nerozlučná dvojka. Pomáháme si a motivujeme se ve všem. Nebýt jí, možná bych ani nerozjela tento blog, za což jsem jí moc vděčná. Pamatuji si, jak mi denně říkávala, ať už konečně něco napíšu a dokud ne, tak se s ní nesmím bavit. Samozřejmě vtipkovala. Vzájemně jsme se podporovaly a denně promýšlely její úžasný projekt Motherbox. Co to vlastně je a jak to funguje, se dozvíte přímo od ní. Rozhodla jsem se jí pro vás trošku vyzpovídat. Je úžasné, když se někdo rozhodne, že si založí vlastní podnikání. Žádné začátky nejsou jednoduché a chce to hodně odvahy, odříkání, času a trpělivosti.  Continue reading „Příběh Motherboxu aneb jeden splněný sen“ →

Méně je někdy více

7 Comments

Dnešním článkem doufám potěším hlavně nastávající maminky. Mám pro vás pár rad a tipů, co a jak si přichystat a na co myslet, když čekáte miminko. Méně je někdy více a já se o tom přesvědčuji skoro denně. Vždycky jsem si myslela, že až budu těhotná, začnu zběsile nakupovat podle všelijakých seznamů a doporučení kamarádek, ale čím víc se blížilo finále, tím méně se mi chtělo cokoliv řešit. Paradoxně to tak bylo dobře, protože jsem nakonec zjistila, že spoustu doporučovaných věcí bych ani nepotřebovala, a že některé rady zase tak dobré nebyly. Například jsem nikdy nepochopila ty nacpané přebalovací tašky, to množství zavěšených zvířátek nad kočárkem u mimina, které má sotva týden a vůbec proč lidi mají tolik věcí, které nakonec nikdy nevyužijí. Na druhou stranu kupuji věci, které by jiným mohly připadat zbytečné, jako například dětský parfém Petit Guerlain. Ale víte jak krásně voní? Miminkovsky božsky! Ráda bych se s vámi podělila o moje zkušenosti a postřehy a je jen na vás, co si z toho vezmete. Jdeme na to.

Continue reading „Méně je někdy více“ →

Bejby nebude sedět v koutě

6 Comments

Původně jsem měla v plánu napsat článek o tom, jak zvládám první výlety a návštěvy s miminem, ale vypadá to spíš tak, že to bude článek o tom, jak je nezvládám bez něho. On totiž zatím skoro všechny akce komplet prospal, takže se s ním doteď žádný velký drama nekonalo. Je ale pravda, že když jsme vyrazili úplně poprvé mezi lidi, tak to tak jednoduché nebylo. Štěstí totiž přeje připraveným a já zapomněla nejdůležitější věc – dudlík, a taky moje mlíko. Takže docela katastrofa. Na první obídek jsem se mentálně chystala šest neděl. Člověk by řekl, že to tedy půjde hladce. Představovala jsem si jak spí, jak si dělám instafotky jídla a povídám s kámarádkou o všem možném i nemožném. Realita byla trošku jinde.  Continue reading „Bejby nebude sedět v koutě“ →

Prso všechno vyřeší

4 Comments

Přijde den, kdy si poprvé přivezete miminko z porodnice, položíte ho do postýlky a jen koukáte a říkáte si „a co teď?“ Už jednou jsem zde psala, že máme to nejhodnější miminko pod sluncem. Naštěstí tento trend pokračoval i po příjezdu domů. Nové prostředí ho nijak nezaskočilo a hned se adaptoval. Vlastně své první dny komplet prospal. První noc byla zvláštní. Čekal na něj krásný spací vak Hugo Boss, ale z porodnice byl zvyklý spát na boku, takže svoji první noc spal obalený v naší dece. Úplně se v té postýlce ztrácel. Hned druhý den jel manžel do našeho oblíbeného obchodu Trendy Baby, kde koupil úžasnou pletenou zavinovačku, která typově připomínala tu v porodnici. Přivezl i takovou trojúhelníkovou nádstavbu na matraci, aby mohl spát ve zvýšené poloze. Hned to všechno vypadalo líp.

Continue reading „Prso všechno vyřeší“ →

Co mi dalo mateřství

3 Comments

Dnes je Den dětí a já si uvědomila, že už to není jen o mně. Je milé dostávat každý rok od rodičů nějakou tu sladkost. Každý je něčí dítě, takže když mi táta každoročně posílá přání, je to v pořádku. Možná jsem jediná v tomhle věku, ale dostávám i adventní kalendář na Mikuláše. Letos to ale cítím jinak. Jsem poprvé máma a v postýlce mi spí miminko a je moje. Stále tomu někdy nemůžu uvěřit. Chtěla jsem dnes pustit do světa jiný článek, ale ten počká. Ráno jsem se probudila a řekla si, že musím napsat pár řádků o tom, jak se mi za poslední dva měsíce změnil život.  Continue reading „Co mi dalo mateřství“ →

šestinedělí

Fakta a mýty o šestinedělí

5 Comments

Jak se vypořádat s emocionálně, psychicky i fyzicky nejnáročnějším obdobím v životě? Nijak. Prostě to přežít. Jinak to nejde. Můžete přečíst x příspěvků na e-miminu a může vám x kamarádek říkat, jak to chce jen čas, ale když to přijde, stejně tomu nevěříte a myslíte, že to nemá konec. Je to hormonální kolotoč s pocity absolutního vyčerpání, nekončící únavou, slzami štěstí, ale i těmi v noci do polštáře. Euforie, radost a energie mě jaksi minuly obloukem. Něco jsem čekala, něco mě mile překvapilo, něco zaskočilo. Každopádně to mám za sebou a neskutečně se těším, až začneme chodit po návštěvách, kávičkách a jezdit na výlety, no prostě žít. Doteď jsem byla v zajetí obývacího pokoje. Neunikl mi jediný díl Nákupních maniaček ani pořadu Prostřeno (ano bohužel). Ještě pár dní a neručím za sebe. Zde jsou moje postřehy jak se vypořádat s touto náročnou životní výzvou a jak si zvyknout na fakt, že s vámi najednou bydlí malý člověk, kterého zajímá jen mlíko a je mu jedno, že třeba celý den chodíte v pyžamu. Continue reading „Fakta a mýty o šestinedělí“ →

Nejhodnější miminko v porodnici

7 Comments

Moje těhotenství nebylo zrovna optimální a bohužel ani porod nebyl procházka růžovou zahradou. Navíc to tím zdaleka nekončilo a v následujích dnech mě čekala další překvapení. Od hormonálního karnevalu, přes stavy úzkosti, pocity bezpráví a marnosti až po tu radost, že jsem doopravdy máma. Spravedlnost ale existuje a odměnou za krušných devět měsíců a týden příkoří v porodnici je mi teď to nejhodnější miminko v okolí. Přesně takové, jaké jsem si vždycky přála – kam ho posadíš, tam ho najdeš. Aneb jak říkám pořád, každý má takové dítě, jaké snese. Obávám se, že já bych rozhodně jiné nezvládla. Myslím to vážně.  Continue reading „Nejhodnější miminko v porodnici“ →

Ne nadarmo se říká, že to byl porod

8 Comments

Dlouho jsem si pohrávala s myšlenkou, jestli mám nebo nemám napsat o svém porodu. Přece jen je to dost intimní záležitost, ale z nějakého důvodu ji mám prostě potřebu s vámi sdílet. I kdyby to mělo oslovit jen jednu budoucí maminku, tak to stojí za to, abych se o tento zážitek podělila. Internet je sice plný příběhů o porodech, ale problém je v tom, že s odstupem času matky opravdu zapomínají na detaily a nakonec jim to přijde, že to tak hrozné nebylo. Případně úplně vytěsní to zlé a vznikne z toho ideální příběh o tom, jak to bylo super rychlé a že to byl nejlepší zážitek v životě. Tak jaké je to doopravdy?  Continue reading „Ne nadarmo se říká, že to byl porod“ →

Na počátku byl kočárek

13 Comments

Před asi pěti lety jsme se v práci bavili o kočárcích, protože to tam zrovna někdo řešil. V té době jsem neměla absolutně ponětí o tom, co všechno trh nabízí, ale už tehdy jsem si všimla, že existují všelijaká plastová vozítka připomínající kosmické lodě. Hlavně aby to bylo praktické, mělo to všude ty klouby, které se lehce zacvaknou sem a tam a dal se složit jednou rukou. Stísněné miminko už nikdo asi moc neřeší, ale praktičnost, to ano a pohodlí maminky především. To je asi jediná výjimka, kdy matky myslí jen na sebe. To že kočár vrže a v zatáčkách se zasekne jako nákupní vozík, když se mu pod kolečko přimotá kus salátu, to nevadí. A on taky batůžek a trekové boty se k takovým kočárkům hodí víc, to je fakt. No tak přesně tohle jsem nikdy nechtěla a v hlavě jsem měla naprosto jasnou představu ideálního a diametrálně odlišného kočárku pro mě. Tak ještě ho ale najít. Bohužel mě neoslovily ani kočárky typu Bugaboo a jim podobné, i když vím, že ty jsou zrovna kvalitní. Zadala jsem do googlu klíčová slova luxusní kočárek a čekala, co na mě vykoukne.

Continue reading „Na počátku byl kočárek“ →

těhotenství

Těhotenství – představy vs. realita

8 Comments

Venku je krásně, léto v plném proudu, procházím se po práci ulicemi a vyhlížím dětskou výbavičku. To jen tak na rychlo, protože mě brzy čeká kávička s kámoškou a pak kino s manželem. Možná ještě skočíme do baru na drink a večer to pěkně roztočíme. Zítra víkend, takže si zajdeme na sushi anebo vyrazíme na výlet, dlouho jsme nebyli v Německu a potřebuju zoufale nové lodičky…

Venku je krásně, ale já jsem zavřená doma. Byť je léto v plném proudu, neužívám si ho, ležím na gauči a chce se mi umřít. Z práce jsem odešla dřív, i když jsem měla plány jak půjdu s kamarádkou na kávu, ale místo toho koukám do kýblu a čekám co bude. Dala bych si i něco k jídlu, ale vždy když otevřu lednici ji musím zase rychle zavřít. Už jsem ji prohlížela asi tisíckrát a nemám pocit, že by nám v ní něco umřelo, ale možná jsem to přehlédla…

Continue reading „Těhotenství – představy vs. realita“ →