Chcete mít spokojené miminko? Tak zaveďte společné rituály. Tohle asi vyčtete všude, ale pravda je, že ono to vážně funguje. Může to být úplně cokoliv. Často se dočtete o těch večerních, jako je koupání, krmení, houpání, uspávání, pohádky na dobrou noc a tak podobně. Tohle u nás samozřejmě funguje také, ale máme i další, o které bych se s vámi ráda podělila. Podle mě je hlavně důležité závést každodenní rituály co nejdříve. Miminka opravdu potřebují řád. Nerozeznávají ještě den a noc, ale určitý režim jim pomůže se zorientovat a pokud ví, co bude po čem následovat, jsou pak klidnější a spokojenější.
Konkrétní režim jsem nijak neplánovala. Ze začátku to podle mě ani není dost možné. Než se ustálí pravidelnost v kojení, tak to trochu trvá. Navíc Zolinko byl opravdu hodně spavé miminko. Nicméně velmi brzy se mi podařilo objevit pár věcí, které se daly denně opakovat. Tady jsou. Záměrně nejsou seřazeny chronologicky, ale spíš podle toho jak jsou pro mě důležité.
Večerní wellness
Od prvního dne jsem věděla, že chci koupat denně, i když to někdo nedoporučuje. Jenže zrovna večerní koupání je skvělý záchytný bod, na kterém se dá režim vybudovat. Takže i kdybych ho měla jen na chvilku namočit do umyvadla, i to se počítá. Problém byl ale v tom, že většinou kolem sedmé hodiny, kdy se zrovna koupání doporučuje, spal. Radím, nenechat se otrávit. Nic se nemá sílit, tak jsme ho ze začátku koupali kdy to prostě vyšlo a na žádnou konkrétní hodinu jsme se neupínali. Nakonec jsem zjistila, že je jedno, v kolik hodin to děláte, ale důležité je, že to probíhá ve stejném duchu a jednotlivé úkony ve stejném sledu.
Každý večer, ať už to bylo v sedm nebo v devět, jsme ho dali do vaničky, což miloval od prvního dne, a potom následovala baby masáž, kterou dělám poctivě každý den od narození. Například když mu hladím bříško (vždy po směru hodinových ručiček), tak mu několikrát zopakuji větu „je to příjemný?“ a světe div se, dnes už na to vyloženě čeká a vždycky u toho zakotví. Ví přesně, co po čem následuje. Hlavička, bříško, ruce a nohy, masáž chodidel a pak se otočí na bříško, u toho si čte knížku, masírují se zádíčka a šup do pyžámka. Bezprostředně po tomto ho jdu vždycky nakrmit a pak jde spát. Když byl úplně malinký, houpali jsme ho v zavinovačce, ale asi od druhého měsíce jsme ho jen položili do postýlky a on tam sám usne. Nikdy neprotestuje, protože chápe, že tohle je prostě jeho hodina. Časem se to totiž všechno samo upravilo a dnes koupeme okolo osmé. Když ho ukládám, tak ho hladím po hlavičce, říkám mu, že máma je tady a jak moc ho miluju, zrekapituluji náš den a nakonec mu vždycky řeknu „dobrou noc miláčik“, ať se krásně vyspinká, že zítra si zase budeme hrát a lumpačit.
Ranní probouzení
Ráno máme další malý rituál. Když otevře oči, vždy se zeptám „ako si sa vyspinkal miláčik moj?“ Vezmu ho z postýlky a pomazlíme se. Po nakrmení si chvíli hraje a pak znovu oba lehneme do postele, a když se probouzíme tak pokaždé uslyší „dobré ránko miláčik“ (i když je skoro poledne) a následuje protažení. Bez toho z postele nelezeme. „Ruce nahoru a jedeme dolůůůůů, protáhneme zádíčka a narovnáme nohy.“ Dvakrát to zopakujeme, aspoň se od mala učí, že ráno je potřeba rozcvička.
Odpolední siesta
Když byl malinký, tak spal hodně i přes den a žádný řád v tom nebyl. Později si už ale vydržel delší dobu hrát a často se stalo, že byl najednou přetažený, chtěl spát, ale už to moc nešlo. Než jsem vychytala přesnou dobu, po kterou je fit na hraní a přesný moment, kdy ho dám spát a on se otočí na bok a v tu ránu usne, tak jsem musela vymyslet něco, co by ho uspalo. Ani nevím jak jsem k tomu došla, ale jednoho dne jsem mu u houpání v náručí začala dost falešně (jinak to neumím) zpívat takovou blbost „malý nalomený, nalomený malý.“ Prostě byl nalomený, zavíral oči, tak jsem mu to chtěla říct, ale do rytmu houpání se lépe zpívalo a nakonec z toho vznikl slušný rituál. Čím monotónněji a zdlouhavěji jsem to zpívala, tím lépe. „Malýýýýýýýýý nalomenýýýýýýýýýý, nalomenýýýýýýýý malýýýýýý.“ Skoro to začalo připomínat bílý šum. Místy to bylo tak komické, že jsem se sama sobě smála. Každopádně to skvěle fungovalo. Po pár opakováních byl tuhý. V momentě, kdy si zvykl na to, že kolem druhé hodiny se chodí spát, tak už zpívání nebylo potřeba a dnes ho uložím a spí.
Podvečerní kočárkování
Dalo by se říct, že toto je také rituál. Chodíme pravidelně každý den tak na hodinku až dvě (pokud zrovna celý den neprší) a většinou je to tak kolem čtvrté hodiny odpolední. Někdy i o něco později. V kočárku vždycky usne. Někdy dřív, někdy později, ale usne a pak spí tak hodinu.
Nevynecháváme rituály ani na cestách a o dovolených. Jak jsem psala, někdy je jedno, že se o hodinu seknete, ale důležitý je sled událostí. Takže když jsme byli třeba u moře, tak jsme ho vykoupali o hodinu dřív, abychom stihli večeři. V pohodě usnul v kočárku a spal tam až do rána.
Jak jste na tom s rituály vy? Dejte mi vědět. Ráda se dozvím i vaše rady a co se osvědčilo, tak mi klidně napište.
Vaše Žanet
Ahoj, moc pěkný článek. Snažíme se taky s naší holčičkou o rituály, se vším s tebou souhlasím a moc se mi líbí, jak skvělé vše zvládáš. Chci se zeptat, jak často Zolinka kojíš a jak dlouho v noci spinká, resp.kolikrát se vzbudí na kojení? Iveta:)
Milá Iveto, děkuji moc za komentář. Já už bohužel nekojím. Kojila jsem jen 3 měsíce a potom už mu mléko nestačilo. Doktorka mi doporučila UM, ale od té doby už prso přes den bojkotoval, pouze v noci ne. Kojila jsem v noci už asi od druhého měsíce vždy jen jednou okolo čtvrté ráno. Pořád se to posouvalo a už několik týdnů mi vstává až v 6.30. Dokonce párkrát vstal 7.30 (spát chodí před devátou). Takže v noci se na kojení / krmení nebudí. O uspávání rozhodně plánuji taky článek:) Přes den už jí normální příkrmy, pije vodu, čaj a sem tam mrkvovou šťávu a když má málo, dokrmím ho umělým mlékem. Přeji ať se vám s miminkem rituály daří. Žanet
Je to opět tak přirozeně napsané, jsi opravdu talent🙏. Náš rituál je vše kolem hudby a zpívání a jak pišeš tak jsem taky složila takovou „blbost“, že jsem skákací koník a pouštím ji na youtube tento song, který miluje od narození:-) https://m.youtube.com/watch?v=W7w01EobK1M
Děkuju Marti! Skákací koník:) To je vtipný.
Moc krasne a idealni na hodne, klidne a spave miminko.. ritualy pomahaji o tom zadna, ale nerada ctu tyto „dokonale“ zkusenosti s cimkoliv, protoze spoustu lidi nema takove stesti a muze ho to vrhat do depresi a pocitu, ze jsou spatna matka.. vim to z vlastni zkusenosti.. koupani kazdy den, masaz, pisnicky, prochazky, povidani to vsechno jsem delala prekvapive skoro stejne jako vy a presto jsem mela urvane satane co spalo pres den maximalne 20 minut a v noci po hodinach vzhuru. Je mu aktualne 14 mesicu a spi jedenkrat denne 1-1,5 hodiny a v noci stale vstava 3-4x. Zezacatku jsem byla na dne z toho, ze delam neco spatne az postupem casu jsem se srovnala s tim ze nemam idealni dite a nemuzu davat rady ostatnim.. neni to utok, jen kdyby to cetl nekdo kdo nema takovou kliku na hodne mimco at se nehrouti jako ja 😉
Dobrý den, Moniko. To mě mrzí, že vás takové články vedou k depresivním myšlenkám a rozhodně nechci, aby se mi tu matky hroutily. Já nikde nepíšu, že takto to má být, jen popisuji moje zkušenosti a ano, mám velké štěstí na hodné miminko. Kdo ví, jestli jsem to ovlivnila mojí pohodou v těhotenství, nebo striktním jídelníčkem u kojení, aby neměl prdíky. Žádná matka není špatná a věřím, že jste určitě vyzkoušela všechno možné, aby Vám miminko neplakalo. Přeji Vám ať je každý den lepší a lepší.
Musím souhlasit, že zavedení režimu hodně záleží na dítěti. Já jsem veškeré snahy o režim vzdala už v synově šestém měsíci, protože nám to prostě nevyhovovalo 🙂
Článek je ale jinak zajímavý a pro někoho určitě bude inspirativní.
No je vidět, že asi někdo zde nepochopil, že je to paní Žanety tzv. deníček a určitě jsou i těžké dny, kdy paní Žaneta je unavená a malý pan Zolo nechce spinkat, ale proč když jsou lidé pozitivní a silný hned je to divný a ostatní se srovnávají. Ženy, nesrovnávejte se a nalaďte se na pozitivní vlnu blogu:-)
Všechny máme stresy a někdy pocit, že to nedáme i věřím že paní Žaneta, tak třeba nám to řekne v dalším článku, co jí nejvíce trápí a my zase povzbudíme jí:-)
Jste talent paní Žaneto a ten kdo je „jiný“ je vždy úspěšný.
Milá Olino, moc Vám děkuji za povzbuzující komentář. Vystihla jste to dobře. Samozřejmě i malý pan Zolo má své dny. Když jsem například přicházela o mléko, tak nespal přes den vůbec a k tomu si ani nechtěl hrát. Vždy budou mámy, které se budou chtít srovnávat. Všechno je o přístupu k věci. Já věřím, že když je člověk pozitivní, odrazí se to ve všem. Mějte hezký den a ještě jednou děkuji za milá slova:)
Ahoj…každé dítko je jiné, ale pokud to jde, tak jsem zastánce rituály dodržovat. Mám tím na mysli alespoň rituál koupání, ten dělám každý den od narození holek, i když jsem je koupala v devět hodin večer. A snažím se dodržovat i pravidelné spaní přes den a jezení v pravidelný čas. Mám roční holčičku, chodí spát ještě dvakrát denně, snažím se jí dávat každý den ve stejný čas si hajnout a zřejmě to funguje, vždy se probudí s úsměvem na tváři. Pravidelně po třech hodinách jí, a mezitím pije a občas ji dávám nějaký keksík. Je nesmírně pohodová, a myslím, že za tu její náladu vděčím, právě tomu, že má v daný čas, to, co ona potřebuje. Jinak zastávám pravidlo, pokud je spokojená maminka, je spokojené dítě…ale vím z okolí, že to prostě občas tak nefunguje…
Ahoj Markét, úplně s Tebou souhlasím a taky myslím, že třeba pravidelný spánek je dobrý, aby bylo mimčo v pohodě. Zolouš když se odpoledne probudí, tak se vždy tak krásně směje, že mám hned úsměv od ucha k uchu taky:)