Odjakživa mě fascinoval svět myšlení. Ta hybná síla, kterou dokážeme ovládat náš život. Já tomu věřím. Ostatně o síle myšlenky byl i můj první článek na blogu. Tehdy jsem citovala Napoleona Hilla. Ten říkal, že cokoliv si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhnout. Proč o tom píšu dneska? Protože někteří z vás už to sice ví, jiní tuší, ale ostatní se stále častěji začínáte ptát, co vlastně dělám. Co jsem dělala minulý rok, že jsem nebyla na blogu tolik aktivní a jestli už neplánuju návrat do práce. Toto měl být osobní článek o tom, že už dávno pracuju, respektive žiju svůj sen. Jenže v dnešní nelehké situaci, kdy je moje práce potřeba víc než dřív, je to i taková zpráva do světa, s čím vším vám teď mohu pomoci.
Archiv pro štítek: moje radosti
Dubnové a květnové radosti | Školka, dinosauři a instasvět
Krásný začátek týdne. Dnes mám pro vás tradiční radosti uplynulých týdnů. Už mi to psaní těchto článků fakt chybělo. Sice jsem se rozhodla, že jim trochu uberu na pravidelnosti, ale rozhodně o ně nepřijdete. Až prostě bude chuť a nálada, dám vždycky nějaké shrnutí toho, co je u nás nového, zajímavého a inspirativního. Taky jsem již posledně slibovala, že udělám maximum, aby byly články kratší a nemuseli jste si na to brát dovolenou, tak uvidím, jak to dnes půjde. Mám pro vás zážitky ze školky, tip na fajn rodinné odpoledne, čím zabavit dítě, když oba marodíte a také pár témat, která v poslední době upoutala moji pozornost.
Continue reading „Dubnové a květnové radosti | Školka, dinosauři a instasvět“
Únorové radosti
Krásnou neděli všem! Dnes jsou to přesně tři roky, kdy jsem vydala svůj první článek. Zároveň jsem vyměnila práci v korporátu za daleko slibnější kariéru a činnosti jako přebalování a krmení se staly mým novým smyslem života. A že mě tenhle život fakt hodně baví a naplňuje, dokazuje i fakt, že jsem se rozhodla zůstat ještě nějakou chvíli v legínách a ty elegantní kousky, kterých mám plnou skříň, nechám další rok odpočívat. Nebudu sentimentální, nechci se vracet do minulosti, ani filozofovat nad tím, co mi blog dal a vzal, ale rovnou přejdu k tomu, co se dělo minulý měsíc. Únorová dávka inspirace je tu.
Lednové radosti
Tradiční malé i velké radosti, ale hlavně porce inspirace je opět tady. Chtěla bych, aby moje radostné články vycházely pravidelně, ideálně stále v neděle okolo dvacátého. Dnes mi to krásně vyšlo. Dvacátého se narodil Zolinko a ten je vždycky tou největší radostí. Tak proto toto oblíbené datum. Poslední dobou se zase strašně posunul a už před svátky z něj začaly padat zajímavé otázky. Na tuhle kapitolu jsem se těšila, ale děsila se jí zároveň. No a už je to tady. Denně vysvětluji, co je to práce, energie, volba, odkud teče voda, co je tráva a podobné věci, které jsou sice úplně běžné, ale zkuste to popsat tak, aby to pochopilo i malé dítě. Jeho slovní zásoba se dost rozrostla a přidal slova jako doufám, věřím, trápí mě, myslím si a mně to přijde aktuálně jako ta nejroztomilejší věc na světě. Continue reading „Lednové radosti“
Prosincové radosti
Prosinec je vždycky trochu výzva po všech směrech a o to víc, když vám před svátky onemocní dítě. Po loňských zkušenostech, kdy jsem kvůli nemoci nestíhala vůbec nic, jsem si řekla, že to letos pojmu prostě jinak. Začnu se vánočně ladit už od září, chodit na brunche v listopadu a prostě nic nebudu nechávat na poslední dva adventy. Rozhodně jsem pak měla čas se trochu zastavit. Stejně tak, jako se celý rok těším na Vánoce, se zároveň nemůžu dočkat nového roku. Důvod, proč to tak je, jaké byly naše Vánoce, co mě zase šokovalo nebo co máme nového, se dozvíte v tomto posledním letošním článku. Continue reading „Prosincové radosti“
Listopadové radosti a SOUTĚŽ
Máme tu konec listopadu a to je čas na tradiční článek. Než se příští víkend vrhneme na otevírání okýnek adventních kalendářů a úplně nás pohltí vánoční atmosféra, chci se ještě ohlédnout za uplynulým měsícem. Ten byl plný zážitků, takže dnes to budou jen samé radosti a navíc mám pro vás i jedno překvapení. Už dlouho tu nebyla soutěž a kdy jindy nějakou dát, než v období Vánoc. Continue reading „Listopadové radosti a SOUTĚŽ“
Říjnové radosti i starosti
Na říjen jsem se opravdu těšila. Letos mi ten podzim přijde nějaký jiný, hezčí, romantičtější. Víc se dívám kolem sebe a najednou vidím věci, kterých bych si dřív asi vůbec nevšimla. Třeba když jsem psala minulý článek, pozorovala jsem z okna strom a celý den sledovala, jak mu pomalu, ale jistě vítr odfoukává listí. Podzim je pro mě časem zklidnění, i když paradoxně začal spíš jako divoká jízda na horské dráze. Poslední dobou se to na mě valilo ze všech stran. Už dlouho vím, že spoustu věcí před sebou hrnu. Přestože jsem měla čas od času velkou vůli a motivaci věci měnit, pořád se to nějak nedařilo. Continue reading „Říjnové radosti i starosti“
Zářijové radosti
Podzime, jak já se na tebe letos těšila. Poprvé v životě! Nevím, čím to je, jestli to přichází s věkem anebo s mateřstvím, ale teď si užívám víc ten klid a pohodu, která k podzimu patří. Všechno je pomalejší a to já můžu. Těším se na teplé svetry, pečení, můj oblíbený kašmírový overal na doma, čaje, svíčky, večery pod dekou, seznam by mohl pokračovat donekonečna. A samozřejmě pak to těšení na Vánoce, ale to bych předbíhala. Mimochodem, kdo už taky pomýšlí v září na dárky? Uvařte si čaj, zachumlejte se do deky a přečtěte si, co mě tento měsíc zaujalo a jaký byl náš konec léta. Continue reading „Zářijové radosti“
Srpnové radosti
Srpen je můj narozeninový měsíc. Proto je oblíbený a tak není divu, že jsem se na něj fakt těšila. Na narozeniny jsem nic speciálního neplánovala, protože jsme hned na začátku měsíce odletěli do Londýna, ale o to víc mě překvapila krásná oslava včetně dortu se svíčkami, balonkem a vším, co k oslavám patří. Manžel mi vyrazil dech dárkem, který bych ani ve snu nečekala, když přede mě postavil krabičku Hermès. Okomentoval to tak, že jeden náramek je prostě málo. Svatá pravda. Brala bych je všechny! Srpen nám začal pohádkově v naprosto dechberoucím Cotswoldu, o kterém už chystám článek. Na to si rozhodně počkejte. Continue reading „Srpnové radosti“
Červencové radosti
Není nic lepšího, než mít čas od času víkend jen sama pro sebe. Poslední dobou se mi zdá, že je mám docela často. Je ovšem něco důležitějšího, než aby byla máma odpočatá a šťastná? Potřebuju dobít baterky. Máme za sebou docela náročnou dovolenou na výletní lodi. Rozhodně nebyla moc odpočinková, ale zato narvaná zážitky k prasknutí. Nějaké střípky už jste mohli vidět ve Stories, ale nebojte, dávám dohromady článek. Za chvíli nás totiž čeká další dovča. Neustále někde cestujeme, takže se pořád balím a zase vybaluju, ale letos si chci to léto užít trochu jinak. Continue reading „Červencové radosti“