Lednové a únorové radosti

Jaký jste měli víkend? Já se konečně po delší době vrhla na blog a sama byla překvapená, kolik tu mám rozepsaných článků. Některé už snad ani nikdy nedokončím. Třeba ten, kam se vypravit s miminem na brunch. Ty jsme obráželi hlavně předloni, když byl malý ještě ležící spící a samozřejmě jsem všechny detaily dávno zapomněla. Teď o víkendu blog oslavil druhý rok a mně to vždycky připomene, jak dlouho už jsem vlastně na mateřské. Trochu jsem rekapitulovala a brzy se dočkáte článku o mých mateřských předsevzetích. I když bude skoro březen, ale na předsevzetí není nikdy pozdě, nebo ne? Dnes mám pro vás ale něco jiného. 

Ráda bych se čas od času podělila o různé tipy, kam zajít s dětmi, co vyzkoušet a kde se nám líbilo. Co zajímavého jsme se kde dozvěděli, kam jsme cestovali, ale také nějaké radosti z mého osobního života, protože ne vše se vždy točí jen kolem dětí. Doufám, že se vám tento typ článku bude líbit a budu moc ráda, když mi napíšete, co všechno by vás zajímalo.

Mám-li psát o zážitcích za měsíc leden a únor, tak ten největší je jednoznačně ten, kdy mi Zolinko začal říkat maminko. Byla jsem po operaci a nebylo mi zrovna do smíchu, když za mnou malý přišel a řekl mi, co ho právě táta naučil. Od té doby mi jinak neřekne a nejkrásnější pocit je, když na mě odněkud volá maminko, kde jsi? Jsem si jistá, že tohle nic nepřekoná. Přijde mi roztomilé, když se ho někdo zeptá, jak se jmenuje a on odpoví, že maminkyn Zolko.

Mezi svátky jsme nestihli žádný vánoční brunch, takže jsme se vydali hned po novém roce omrknout restauraci Zinc v hotelu Hilton Prague Old Town, do které jsem už léta toužila jít. Vždycky mě odradila cena, ale chtěla jsem si před tou operací trošku povyrazit. Navíc jsem slyšela, že tam mají opravdu výborné jídlo a já miluju hotelové brunche. Připomínají mi dovolenou. Každou neděli servírují humry, krevety i sushi a to my máme rádi. Co na tom všem bylo ale nejlepší, byl parádní dětský koutek. Zpočátku jsem se zdráhala, nechat tam malého samotného, ale na humry si zatím moc nepotrpí a i když ho bavila živá hudba, vzala jsem ho tam. Koutek byl poměrně velký a vybavený pro všechny věkové kategorie. Tvořivá dílnička (zdobilo se cukroví), televize a herní konzole, autodráha, hračky a v neposlední řadě i dětský bufet. Nakonec jsem malého z koutku nemohla dostat. Ujala se ho milá slečna na hlídání a celou dobu se mu hezky věnovala.

Tento měsíc mě mile překvapila březnová Elle. Kupuji tento časopis už asi od roku 2006. Poslední dobou spíš se setrvačnosti a už si tam jen prohlížím obrázky. Až tento měsíc mě konečně po dlouhé době zaujaly asi 3 články. Dost bych řekla, že v tom bude hrát roli výměna šéfredaktorky. Uvidíme, jaké bude to příští číslo. Docela se na něj těším.

Konečně jsem objevila skvělou řasenku. Vím, že každému bude sedět něco jiného a já tu svoji dokonalou hledala dost dlouho, ale právě v jednom z posledních čísel Elle byla přibalená řasenka Gosh. Zatím mi vyhovuje ze všech nejvíc a je za dobrou cenu. Nikdy by mě nanapadlo, že si oblíbím něco, co přibalili do časopisu. Léta jsem používala Armani Eyes to Kill, ale trochu ji pak změnili a přestala mi vyhovovat. Přešla jsem na Clinique. Je dobrá a ještě mám doma zásobu, ale Gosh je lepší.

Sestra mi dala na Vánoce snový tělový krém Sleepy od Lush. Miluji vůni levandule. Ať už je to pokojový sprej, krém na ruce, cokoliv, co mi před spánkem provoní postel i tělo, beru všemi deseti. Vyzkoušejte ho a určitě nezůstanete u jednoho kelímku.

Začala jsem sledovat slovenský seriál 1890. Možná ho znáte, běží asi sedmý díl. Manželovi ho doporučili kolegové a já se nejdřív trochu bránila, protože tento typ seriálů mi není moc blízký, ale manžel tušil správně, že mě bude bavit, protože mám ráda detektivky.

Ty jsem začala loni číst ve velkém. Dost si vybírám. Asi to bude znít podivně, ale nejraději čtu ty, kde zmizí dítě. Je fakt, že od té doby střežím malého jako ostříž. Mezi moje favority rozhodně patří Manželé odvedle a Spálená obloha. Velmi čtivý a s nečekaným koncem byl i psychothriller Dítě od Fiony Barton. Teď mám v merku krimidrama Konec léta. Severské autory načtené nemám, tak jsem na ni zvědavá.

Na závěr mám tip na něco sladkého. Začala jsem sledovat tento zahraniční food blog a chystám se vyzkoušet kávový chia pudding. Chia semínka si dávám jen do jogurtu a zatím mě žádné jiné využití nezaujalo, až tohle, takže se těším. Kávu totiž miluju v jakékoliv podobě.

Dnes je to vše, ale věřte, že už teď se mi honí hlavou, co vám nasdílím příště. Doufám, že to bude brzy.

Mějte se krásně.

Vaše Žanet

 

8 thoughts on “Lednové a únorové radosti

  1. Jana

    Tak s tou ELLE mohu jen a jen souhlasit zrovna jsem si ji dnes koupila a jen kvůli ,,dárečku“ od rituals ! A mile mě překvapila! Zrovna když už jsem se skoro za řekla, že si ji nekoupím…. !

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *