Pokroky s příkrmy

Článek, který jsem před pár měsíci věnovala prvním příkrmům (zde), byl tak populární, že jsem se rozhodla, že napíšu takové volné pokračování o tom, jak Zolinko pokročil a co už dnes jí a jak to celé máme. Největší novinkou je to, že se před Vánocemi přesunul z lehátka do jídelní židličky. Já se vůbec divím, že v tom lehátku vydržel tak dlouho. Na druhou stranu jsem ráda, aspoň jsme ho maximálně využili. O lehátku jsem psala v jednom z posledních článků o výbavě (zde). Židličku BabyBjörn jsem si vyhlídla už jako těhotná. Byla to vlastně taková láska na první pohled. Jedna z mála věcí, kterou jsem měla ujasněnou okamžitě, i když těsně před nákupem mě kamarádka lámala na Stokke Tripp Trapp

Přestože měl Zolinko na Vánoce už 9 měsíců, stále ještě neseděl. Proto pro mě bylo důležité vybrat takovou židličku, do které bych ho mohla posadit bez výčitek, že mu nějak ubližuji ve vývoji. Všichni ví, že dokud dítě samo nesedí, nesmí se žádným způsobem posazovat. Samozřejmě jsem to konzultovala s pediatrem. Krmení v lehátku už prostě nešlo. Bylo mi řečeno, že od 8. měsíce se do židliček dávat může, ale pochopitelně jen na dobu nezbytně nutnou. Ukazovala jsem právě tuto židličku a doktorka mi ji schválila.

SONY DSC

Výborné je, že v ní dítě sedí ve vzpřímené poloze a nijak se tam nekymácí. Takže kromě hezkého designu a faktu, že se nám krásně hodí do bytu k bílé kuchyni, tak splňuje všechny bezpečnostní parametry. Je z pevného materiálu, konstrukce je kovová, žádný plast, jak by se na pohled mohlo zdát. Má odjímatelný tác, takže se snadno čistí. No je toho spousta, čím nás tahle židle dostala. Koho z vás by zajímalo víc informací, může se podívat zde. Pro nás má ještě jednu podstatnou výhodu, a tou je, že je skládací a tudíž i vhodná na cesty. K židličce jsem našla i pěkné instruktážní video.

Kéž by bylo okolo krmení všechno tak skvělé, jako židlička. Za poslední 3 měsíce jsme sice s příkrmy pokročili hodně, ale ne zase tak moc, jak bych očekávala. A to nemám přehnané nároky, jen jsem doufala, že když mu nabídnu skleničku, na které píšou například od 8. měsíce, že ji v pohodě dá, ale omyl. Jak jsou v jídle větší kousky, je to problém. A to už má i zuby. Ze začátku jsem to celkem řešila. Vím, že každé dítě potřebuje svůj čas, ale když bych mu stále dávala jen mixovanou stravu, tak kdy by si zvyknul na kousky?

Šla jsem na to tedy jinak. Postupně jsem mu nabízela jídlo do tlapky, což je hezký český název pro zahraniční metodu BLW (Baby-led Weaning). Úplně bych však moje snažení o krmení většími kousky s touto metodou nespojovala. Ta je totiž založena výhradně na principu, že jí dítě odmala samo a není nikým krmeno. Což v našem případě neplatí. Zolinko se rád necháva krmit a hlavně je pořád na mixované stravě. S většími kousky, jako třeba pečenými špalíčky z batáty, domácí hranolky z brambor nebo mrkve, kupodivu problém neměl. Tedy většinou ne. Není totiž zrovna z dětí, které se rády špiní. Někdy se trošku dávil, když si nacpal chlebem plnou pusu, ale vždycky to nějak dal. Tím se asi natrénoval, protože dnes už je to na lepší cestě.

Jsou dny, kdy nic moc nejí. To si pak dělám starosti, ale uplyne pár dní a znovu se rozjí. Když ráno otevřu lednici a vytáhnu jogurt, to máte vidět ten výraz. Rozzáří se a očima křičí jogurt, jogurt! Když se chci najíst v klidu, tak musím na konci ostrůvku na stojáka, prostě aby mě neviděl. Jinak mi musí sedět na klíně a hrabat se v jídle. Takhle toho do něj ale dostanu víc. Vím, že ho do jídla žádným způsobem nesmím nutit, ale někdy je to těžké, když odmítá cokoliv. Už jsem to konzultovala i s pediatrem. Žádné dítě ještě samo hlady neumřelo. Toto zní hrozně. Ovšem faktem zůstává, že pokud dítě prospívá a má dostatečný přísun tekutin, není potřeba se strachovat.

Ochutnává (čti kousne a hned vyplivne) teď všechno, včetně sladkostí, jako jsou koblížky a muffiny. Už si líznul i Nutelly. Samozřejmě ho tím cíleně nekrmím, ale zastávám názor, že když si to ochutná, bude vědět, jaké to je a snížím tak pravděpodobnost nějakých tajných náletů na spíž v budoucnosti. Znám to z Londýna, kde dětem zakazovali všechno sladké a ty kdykoliv pak měly příležitost třeba u kamarádů, cpaly se sušenkami a čokoládou k prasknutí. Není moc křupkový, je to moje jogurtové mimino. Na ovoce si nepotrpí, dává přednost zelenině. Miluje avokádo, které jí téměř denně. Toto je taková moje jistota. Když už nic, tak avokádo si dá vždycky a je skvělé na cesty. Poslední dobou snídá vajíčka na cibulce, přikusuje si ředkvičku (divím se, že mu chutná) a je spokojený.

Hrozně jsem se těšila, až vám napíšu nějaké vychytané recepty, co malému vařím a jak mu to chutná, ale jediné co je ode mě ochotný sníst, jsou pečené hrušky s banánem (je to nechutně sladké) a vařená jablka s hruškou, ze kterých pak udělám pyré. Zkoušela jsem třeba zeleninové frittaty, ale jen je pocucal a hodil na zem. Nebudu to ale vzdávat. Vařím dál, dál to vyhazuji anebo dosoluji a dojídám. Z ovocných přesnídávek už jsem začala kupovat i Hami (ovocný koktejl s mandarinkou anebo lesní ovoce první lžička), protože jsou levnější a chutnají mu, ale zeleninové a masové musí být stále jen BabyBio. Hold jsem si vychovala gurmána. Nevím, jak se to stalo, když jsem první jídlo vařila já a jedl ho s radostí, ale třeba mi to jednou řekne.

Jak jsou na tom s příkrmy vaše děti a co jim dáváte v 10. měsících? Jestli máte nějaké zajímavé recepty, budu ráda za tipy.

Vaše Žanet

 

3 thoughts on “Pokroky s příkrmy

  1. Markét

    Židlička je moc krasná…my teda takovou krásnou neměli, ale jsem rada, že jsem do ní moc neinvestovala…holky v lehatku ležely klidně, jak uviděly jidlo, hned se také klepaly…kdyz začaly byt stabilní v sednutí, tak jsem byla natěšená na jidelní židličku…ale ejhle, ono se jim v ní moc nelíbilo:-)…starší dceři jsem musela u jiídla podávat fotky, a o mladší ani nemluvím, dá si tři sousta a kňučí, že chce ven….takže jsem teďka začala aplikovat jeden talíř a jime z něho tři, rezignovala jsem na to se rozčilovat:-)…

    A co se týká příkrmů…holky teda s kousky neměly problém, I se dvěma zoubky dole jim kousky v jídle nevadily :-)…se starší dcerou jsem davala příkrmy snad do roka a půl, sem tam něco od nás. S mladší dcerou, jsem to vydržela právě do desátého měsíce…kdykoli jsem prošla se svým jídlem, následoval řev, polevila jsem a jednou dala, a příkrmy se staly tím pádem minulostí:-). Zkoušela jsem dávat I příkrmy, které se dávají starším dětem, ale nezabralo to a po čase jsem to vzdala, a začala jsem jídlo miň solit a od té doby jí jídlo s námi. Vařím podle toho co ona může…u druhého dítěte člověk ve všech směrech víc poleví, nebo teda ja určitě 🙂

    • admin

      Zajímalo by mě, jak dlouho v té židličce vydrží, protože prý je až do 3 let, ale to pochybuji. Zatím se mu v ní ale líbí, hlavně když je na tácku jídlo:) Už teď mi ale často sedí na klíně:) Zrovna minulý týden jsem řešila s doktorkou, od kdy už mu konečně můžu dávat dospělácký jídlo, protože to už je neúnosný. Asi se dám brzy na nesolenou stravu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *