radosti, home office, hygge, tip na detektivku, organizace a úklid

Únorové radosti

Krásnou neděli všem! Dnes jsou to přesně tři roky, kdy jsem vydala svůj první článek. Zároveň jsem vyměnila práci v korporátu za daleko slibnější kariéru a činnosti jako přebalování a krmení se staly mým novým smyslem života. A že mě tenhle život fakt hodně baví a naplňuje, dokazuje i fakt, že jsem se rozhodla zůstat ještě nějakou chvíli v legínách a ty elegantní kousky, kterých mám plnou skříň, nechám další rok odpočívat. Nebudu sentimentální, nechci se vracet do minulosti, ani filozofovat nad tím, co mi blog dal a vzal, ale rovnou přejdu k tomu, co se dělo minulý měsíc. Únorová dávka inspirace je tu.

Jedno ale v souvislosti s blogem zmínit musím. Když jsem se tak probírala staršími články, všimla jsem si jedné věci. Byly kratší. A to někdy o dost. Nevím, v jaké fázi se to pak zvrhlo, ale někdy nemám stopku a mohla bych psát donekonečna. Chci to změnit. Žijeme ve zrychlené době a těch informací, co se na nás za den navalí, je opravdu dost. Nedivím se, že jsme pak unavení, špatně spíme a je toho prostě moc. Chci žít pomaleji.

Usiluju o to už od loňska. Ostatně jsem o tom dokonce psala článek, ale někdy je prostě těžké některé věci uvést do praxe. Třeba tu část s vyklizením všeho, co mi nepřináší radost. Ať už doma nebo v sociálním světě. Jde to pomalu, ale pracuju na tom neustále. Důležité je, dělat jednu věc po druhé. Cesta je cíl a postup tím správným směrem je důležitější, než aby to bylo všechno rovnou perfektní. Jakmile si člověk vytvoří návyk, už se to stane jeho životním stylem a může si dělat další a takhle pořád dokola.

Ostatně všechno, co děláme, je o zvyku. Minulý měsíc jsem vám psala o čtyřech zdravých návycích, které bych letos ráda vylepšila. Možná je to velká výzva, ale ráda bych každý měsíc přidala jeden další. Jestli se někdo z vás přidá, jedině dobře. Můžeme se navzájem motivovat. Tento měsíc zahajuji rána bez mobilu. Všeho s mírou, ale myslím, že nemusím každý den hned po probuzení čekovat, co kdo snídal a kde už stihl být, zatímco já se teprve hrabu z postele. Ne že bych měla tu potřebu, ale někdy se přistihnu, že ten mobil beru do ruky tak nějak automaticky, po cestě do koupelny, když vařím kávu a podobně.

Abych naplnila i moje blogové předsevzetí, psát kratší články, zde už jen ve zkratce co mám nového.

Leta si kupuju značku Guerlain, ale až teď od Vánoc používám tónovací perly Météorites a nechápu, jak jsem bez nich doteď mohla fungovat.

Po loňské dobré zkušenosti s bioaktivním mořským kolagenem, po kterém se mi fakt zlepšila pokožka na prsou, jsem si řekla, že občas zařadím nějakou superpotravinu pro výživu organismu a budu pozorovat, co to se mnou udělá. Pořídila jsem si spirulinu. Když mi ji loni ukazoval kamarád, málem jsem se pozvracela, ale nakonec není tak hrozná. Chutná sice jako tráva, ale v jogurtu ji skoro necítím. Kdo o ní neslyšel, je to zelená řasa, bohatá na minerály a živiny, které podporují imunitní systém. Pro vegetariány je nejlepším zdrojem kompletních bílkovin. Dáváte si někdo spirulinu třeba do smoothie?

Kamarádka mě lákala do Londýna na výstavu Christiana Diora, ale nakonec jsme vymyslely lepší výlet. Odpočineme si v horách na jógovém pobytu. Vždycky jsem chtěla na nějaký jet a teď, co jsem propadla józe, tak o to víc. Příště budou i detaily.

Zolinko začal chodit do nového kroužku Duplo STEAM Park. Děti tam zajímavou cestou tvořivé hry získají poznatky z oblasti rané vědy, techniky, technologií, umění a matematiky. Zábavnou formou zkoumají principy příčiny a následku. Tvoří a učí se práci v týmu. Kurz má i pro mě obrovskou přidanou hodnotu. Je bez maminek. Mám 50 minut osobního volna, které většinou trávím čtením v místní kavárně. Paráda. Zprvu to bylo zvláštní. Neustále jsem se ošívala a sledovala hodiny, ale časem jsem si zvykla a teď si to užívám.

radosti, home office, hygge, tip na detektivku, organizace a úklid

Po dlouhé době jsem se vrhla na detektivku Vždycky je to manžel, kterou jsem si kupovala už před Vánocemi a pořád nějak nebyl čas. Rozhodně doporučuji. Je čtivá a do poslední chvíle nevíte, kdo to udělal.

Aktuálně mám na seznamu knihu Marka Mansona The Subtle Art of Not Giving a F∗ck, která na mě taky čeká už nějaký ten pátek a mezitím ji u nás přeložili do češtiny a vyšla pod názvem Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele.

Do toho mám nově rozečtenou Everyday Chic od Molly Sims. Miluju knihy tohoto typu, kde se člověk dočte zase další pohled na organizaci času, večírků, jak si to doma udělat hezký, pár nových receptů a to vše od modelky, která má tři děti a všechno evidentně zvládá levou zadní. Ne že bych měla dočtenou Whiskey in a Teacup od Reese Witherspoon, která je v podobném duchu, ale čtu prostě ráda napřeskáčku. U čtení takových knih se nejvíc odreaguju.

Děláte si čas na čtení? Jaká kniha vás v poslední době zaujala.

Užívejte zbytek měsíce a mějte se fajn.

Vaše Žanet

 

2 thoughts on “Únorové radosti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *