Od 4. měsíce jsem začala s příkrmy. Už jsem skoro nekojila, takže nebyl důvod to odkládat. Naplánovala jsem to na víkend, aby u toho mohl být i manžel a moje máma, která u nás zrovna byla. Přeci jen, byla to veliká událost. Strašně jsem se těšila, až budu malému každý den vařit, hledat různé recepty a vymýšlet všelijaké nové kombinace. První jídlo byla mrkvička s bramborem a dostal ji naservírovanou v porcelánové misce s koníčkem od Hermés z kolekce Adada, kterou mu koupil manžel k Vánocům. Já mu k tomu přikoupila stříbrný příbor od stejné značky a krmení mohlo začít. 

Jestli čekáte, že to hned rozbil, jak mě všichni strašili, tak to se nestalo. Miska zatím drží a doufám, že ještě dlouho bude. I kdyby ji Zolinko jednou rozbil, slepili bychom ji a dali do krabičky na památku. Manžel chtěl něco tradičního, na co bude třeba rád vzpomínat. Inspiroval se u mě. Já mám totiž také svůj porcelán, ze kterého jím ještě dnes polévku, když jsem u našich. Dlouho jsem měla i svojí první lžičku, ale tu jsem pak někde při stěhování ztratila. Na tu Zolinkovu musíme dávat větší pozor. Musím říct, že ta jeho lžička je skvělá a nedá se srovnat s plastovou. Tu jsem zkoušela na cesty, ale je moc hluboká a zůstala v ní půlka porce. Tahle má výborný tvar, je plytší a krmení je radost. Jídlo není všude okolo a navíc stříbro je antibakteriální.

Zpět ale k příkrmům. Takže moje vidina vaření a vymýšlení se rozplynula hned na počátku. Abych to vysvětlila. Jsme oba velcí spáči. Když byly Zolinkovi 4 měsíce, měli jsme to období, kdy jsme vyspávali skoro celé dopoledne. No jo, jenže když se kolem poledne probudíte, tak za prvé já nestihla vařit oběd a za druhé on chtěl hned mlíko. I kdybych nevyspávala a šla jsem vařit s předstihem, stejně bych mu nemohla dát na lačný žaludek hned nějakou zeleninu. Takže první bylo mléko a oběd následoval až třeba za dvě hodinky. Trvalo mi docela dlouho, než jsem našla nějaký systém.

Teď mám zase problém s tím, že mi většinou zaspí oběd, protože se naučil ráno vstávat až kolem deváté, to si dá mléko, chvíli si hraje a pak stihne maximálně svačinu a jde zase spát. Často obědvá až pozdě odpoledne. Snažím se s tím časem nějak bojovat a věřím, že se to samo upraví. Důležité je, že jsem se i přes toto všechno docela brzy dopracovala k tomu, že jí tři příkrmy denně. Svačinu – oběd – svačinu a někdy ještě podvečerní kaši.

Od prvního dne jedl krásně a docela velké porce, ale byl dost blicí. U jídla nenadělal nepořádek a nestrká mi nikdy ruce do misky. Pro případné nehody mám praktický bryndáček s kapsičkou. Bohužel to na mě pak vždycky vyklopil, a to když jsem to nejméně čekala. Ze začátku jsem totiž dělala tu chybu, že jsem ho dokrmovala mlékem skoro hned po příkrmu. Bylo mi jasné, že musí mít hlad. Pediatra mi pak řekla, že mezi příkrmem a podám mléka má být pauza. To správné načasování je opravdu důležité. Už to máme vychytanější. Pomohla mi Humana proti ublinkávání a pak čím víc jedl pevnější stravu a méně mléka, tak se to samo upravilo a dnes už nezvrací vůbec.

První příkrmy jsem vařila sama. Mrkev a brambory, cuketu, batáty nebo červenou řepu. Vše s kapičkou olivového oleje. Co, jak a kdy zavádět, jsem nastudovala z materiálu, který mi dali v porodnici. Jeden list hustě popsaného papíru, který ve mně však vzbudil důvěru. Přijde mi, že čím víc informací člověk má, tím je zmatenější. Co se týká příkrmů, platí to dvojnásob. Dle zmíněného návodu, by mezi 4. a 6. měsícem mělo miminko ochutnat zeleninu, maso, žloutek, ryby, lepek a ovoce. Do masa jsem se raději moc nepouštěla, protože ho doma nejíme a trochu mě děsila představa, jak ho mixuju. Zároveň nemám důvěru v maso z běžných obchodů a tak jsem často vedla vnitří boj, který nakonec skončil podáváním příkrmů ze skleniček.

Pořád jsem dumala nad tím, zda se dá vůbec věřit tomu, že to bio v obchodech je opravdu bio. Není pak lepší koupit skleničku, kde to snad musí projít všechno přísnou kontrolou? Bylo toho na mě moc. Každý má názor jiný. Někdo by skleničku nedal, někdo na ně nedá dopustit. Jak to máte vy? Já jsem asi něco mezi. Když si představím, že bych sama jedla pořád něco zavařené, nebyla bych z toho asi nadšená. Jenže já nemám dědu se zahrádkou a moc zkušeností s bio potravinami taky ne. Do této doby jsme je nekupovali. Spíš jen výjimečně. Navíc bych mu asi neposkytla tak pestrou a vyváženou stravu, jako když ji kupuji už hotovou. Kde bych třeba koupila jen kousek krůty nebo dělala přesnídávku ze sušených švestek, tvarohu a quinoi, aby byla tak dobře vychucená, jako ta z kapsičky?

Po pár týdnech improvizací se zeleninou, kterou jsem tedy převážně připravovala sama, jsem začala přidávat rovnou dopolední i odpolední svačinu. První jablíčko jsem vařila, ale nakonec jsem zase sklouzla k těm skleničkám. Objevila jsem totiž příkrmy BabyBio a ty mě nadchly jak složením, tak širokou škálou různých druhů. Jsou rozhodně o úroveň výš, než jiné příkrmy. Je pravda, že některé kombinace podle mě nejsou vhodné od těch měsíců, které tam uvádí. Francouzi to mají ale asi jinak, dávají už od 4. měsíce různé bylinky, cibuli, fazolky a jinou divočinu. Nicméně, když si přečtete složení a vyberete si to, co uznáte za vhodné, je to ok.

Nejvíc malému chutná přesnídávka s banánem, jablky, sušenkami a creme fraiche, mirabelky s jablky nebo jablka se sušenou švestkou. Hrušky mu nedělají dobře. Ze zeleninových mají velmi dobře dochucené všechny druhy. Samozřejmě se mi nechce kupovat mrkev s dýní, kterou jednoduše uvařím, ale těžko bych vařila nějakou rybu s bylinkami a pěti druhy zeleniny. Stejně mám pocit, že mu ty skleničky prostě chutnají víc. Rád si dá ale i bílý jogurt s banánem anebo křupku. Pár zajímavých receptů na první příkrmy jsem našla zde a něco z toho jsem už zkoušela. S tím kmínovým vývarem je to dobrý nápad.

Nedávno jsme byli v Lucembursku a koupili tam příkrmy značek Blédina a Good Gout, které u nás neseženete.* Pokud byste na ně někde v cizině narazili, rozhodně doporučuji. Jsou to opět francouzské značky a mají velmi zajímavé kombinace. Mrzí mě, že jsem jich nekoupila víc.

Takže můj plán je zatím takový, že dokud budu podávat příkrmy mixované na kaši, budu je kupovat ve skleničkách. Mám jistotu, že pokryju denní dávku všech vitamínů, minerálů, strava je pestrá a malý si zvyká na všechny možné chuťě. Zolinko vůbec není vybíravý, jen na brokolici a špenát  se moc netváří, ale já se mu vůbec nedivím. Až přejde na mačkanou stravu, tak si umím představit, že si pro sebe dělám rybu na páře a mu kousek oddělám a k tomu třeba pomačkám bramboru. Pro větší mimino mi to kupované už moc smysl nedává.

Dnes jsem byla na semináři o příkrmech, který pořádalo Feedo ve spolupráci s Hipp. Byla jsem překvapená kolika kontrolami musí výrobky projít. Jejich laboratoře prý dokáží zjistit i jedno zrnko soli v 50 metrů dlouhém plaveckém bazénu. Bavilo mě i povídání o pěstování zeleniny, jak to mají se škůdci, čím hnojí a podobně. Celé mě to jen utvrdilo v tom, že skleničky jsou dobrá volba. Jen škoda, že už pěkně lezou do peněz.

Jak to máte vy? Vaříte nebo kupujete? Jaké byly vaše začátky s příkrmy? Napište mi, ráda si přečtu vaše zkušenosti.

Vaše Žanet

* Značku Goud Gout již začalo prodávat Feedo.cz.