Když vám do života vstoupí mimino, zavládne logicky chaos. Poklidné večery s vínem na terase se rázem promění v trio koupání, krmení, uspávání, a v lepším případě se maximálně naložíte vyčerpaní k televizi, kde to po pár minutách hned zalomíte. Jak ale probíhá typický den s kojencem, tak to mě zajímalo celé těhotenství, a nikdo mi nedokázal dát takovou odpověď, abych si to fakt uměla představit. Rozhodla jsem se tedy popsat naše běžné dny. Variantu jsme doma a variantu vyrážíme do ulic. Je to takový průřez obdobím mezi druhým a čtvrtým měsícem. Na začátku mi totiž spal 20 hodin denně a já s ním, takže tam bych se moc nerozepsala, nebylo by o čem. Jestli si tedy někdy kladete otázku, jak to asi na mateřské vypadá, tak čtěte dál.
Jsme doma
Ráno se mimino většinou budí zároveň s manželem, který vstává do práce. V noci se mu snažím dudlíkem naznačit, že mlékárna má zavřeno, ale bohužel to ne vždy funguje. Stále je zvyklý na to, že bufet musí být otevřený non-stop. Uprostřed noci mi nedělá problém vstávat (naštěstí je to jen jednou okolo 4 – 5 hodiny), za to ráno jsem v těžkém kómatu a proto hned po ranním nakojení okamžitě uleháme zpět do naší postele a spíme ještě skoro celé dopoledne. (Tím myslím já i on. Většina matek používá množné číslo, když mluví jen o dítěti, tak aby bylo jasno). Když se mi tam nevyčůrá, tak to pustí na přebalováku, což né vždy podchytím, protože mám ještě i před polednem zalepené oči. Kdo říká, že spí jako mimino, zřejmě nikdy žádné neměl.
Malý si hraje a já dělám ranní (polední) hygienu a snažím se snídat. Pustím televizi a následuje krmení (případně pokus o kojení), potom hraní (o tom bude samostatný článek), přebalování a zase krmení / kojení v pravidelných intervalech. Od třetího měsíce přikrmuji umělou výživou, takže už nemůžu jen přiškočit a vytáhnout prso, ale je třeba stále sterilizovat, vařit vodu na mléko, sem tam odstříkat to svoje a tak dokola. Když se zadaří, půlhodinky si pospí. Kde jsou ty časy, kdy prospal celý den? Poslední dobou ale chodí pravidelně spát zhruba ve 14 hodin a vcelku se na to dá i spolehnout, takže mám půlhodinku pro sebe. Většinou si jen stihnu udělat kávičku a posedět chvíli na terase anebo si uvařit oběd.
Když je malý vzhůru, snažím se mu maximálně věnovat, případně ho do nějakých činností zapojím (rozuměj přenesu z místa A do místa B). Například spolu vyprazdňujeme myčku nebo věsíme prádlo. U toho se nejvíc nasmějeme, zvlášť když chci pověsit barevné plínky a zatřepu s ní nad hlavou, to se může smíchy potrhat. Odpoledne vyrážíme s kočárkem ven. Tam zaručeně usne, takže chodím ulicemi a vyřizuji telefonáty nebo jsem v zajetí sociálních sítí. V podvečer mě střídá manžel a úderem osmé zahajujeme večerní rituály – koupání, baby masáž a krmení. Uspávat nemusíme, protože toho má za celý den vždycky dost, takže odpadne během chvilky a uspí se sám. Dřív jsem ho velmi brzy následovala, teď se někdy přistihnu, že bloumám do tří do rána po bytě. No musím přestat vyspávat celé dopoledne.
Vyrážíme do ulic
Ráno je naprosto identické jako u varianty jsme doma. Před polednem si nemůžu nic plánovat, protože bych to rozcházela pak ještě týden. Naštěstí i doktory mám většinou odpoledne. Změna nastává v momentě, kdy je potřeba udělat víc než jen rutinní hygienu. Abych si mohla vlasy i vyfoukat a nalíčit se, musím ho zabavit na déle než jen na pár minut. Většinou se ale za dopoledne stihnu vychystat, jen je to někdy na úkor delšího spánku nebo jídla. Když to nejde jinak, beru si malého s sebou do koupelny, ale čím je starší, tím úchylnější mi to přijde, takže brzy budu muset vymyslet něco jiného. Jenže koho by taky bavilo koukat pořád na ty stejné plyšáky, že? Nahá máma v koupelně je zajímavější.
Když jsem skoro hotová, začnu chystat malého. Nejdříve krmení a potom oblékání. To platí i pro mě. Jednou jsem to podcenila a komplet mě poblil zrovna před odchodem, takže jsem pak rychle hledala náhradní outfit, zatímco on se už potil v autosedačce. Vždycky si říkám, že si udělám nějaký seznam věcí, které chci mít v jeho tašce, abych si to mohla jen rychle odškrtat a vyrazit, ale nikdy to neudělám. Pak se nemůžu divit, že pokaždé něco zapomenu. Mnohdy bohužel docela zásadní věci, jako například plínky nebo dudlík. Zvláštní je, že rtěnku třeba nezapomenu nikdy.
Venku čas běží rychleji, proto upřednostňuji tuto variantu. Nicméně ne vždy se mi chce mezi lidi, takže to střídáme. Chodíme spíš po návštěvách. Tam ho můžu vycapit někomu na gauč a víc si to užiju. Obědy raději neplánuji, protože bych se taky nemusela najíst a to mi za ten stres nestojí. Je zvyklý to komplet prospat pouze když jdeme se známými na víkendový brunch. Když s ním jdu sama, tak má neutuchající touhu být stále ve střehu a sledovat co se kolem děje. Jenže když ho mám v náručí, tak na něho většinou něco vyliju. Nejčastěji kávu nebo sojovku, aby to čištění stálo za to. Na toto je dobré žlučové mýdlo. Vždy se snažím vrátit z venku tak, abychom stihli naše večerní rituály. Nemusí to být nutně ve stejnou hodinu, ale je důležité, aby to bylo ve stejném sledu.
Víkendy jsou kapitola sama pro sebe. Už tím, že jsme na něho dva a můžu na spoustu činností použít obě ruce. Tím nechci říct, že ho stále nosím, ale když on je tak ňuňací, že si někdy nemůžu pomoct a dělám to zcela dobrovolně. Snažím se, aby měl o víkendu podobný režim jako v týdnu. O tom, jak důležité pro mě je, aby měl zajeté rituály, napíšu v jednom z příštích článků.
Dejte mi vědět jak si užíváte na mateřské vy a jak vypadá váš den.
Vaše Žanet
Tesim se na dalsi clanek, uplne to hltam 😀
Krasne, jasne a zcela pres kopirak muj zivot s kojencem:-). Muj zivot s kojencem je i o tom si dat priority co je dulezite a i kdo je dulezity, takze jsem zjistila, ze jsem “ upravila“ svoje cinnosti i kamarady a okoli😆👍
Zanet je moje top blogerka, na nic nemam skoro cas – ale tento blog vzdy stiham a s radosti. Dekujeme za to, ze se nam venujes a sverujes:-)🔝🤗
Děkuji za pěkné komentáře. Já doufám, že budete blog stíhat i nadále, protože plánuji postovat daleko častěji:)
Moc pěkné čtení, je fajn, když bloguje někdo inteligentní, kdo ma na psaní talent a ovládá gramatiku. Jen tak dál, teším se na další články! 😉
Ráno mám vždy též koma a před polednem nevycházíme :))
Děkuji za moc hezký komentář. To mám vážně radost. A jsem ráda, že v tom vyspávání nejsem sama:)
It’s the best time to make a few plans for
the longer term and it’s time to be happy. I’ve read this publish and if I may I desire
to suggest you few fascinating issues or suggestions.
Perhaps you could write subsequent articles referring to this article.
I want to learn more issues approximately it! http://bing.org